Pokusím se odchýlit od zvyklého stylu. Užívejte.
přidáno 10.12.2015
hodnoceno 10
čteno 1505(22)
posláno 0
Pod září večerní Luny,
zřím ony vnadné křivky.
Vyvážené krásy plny,
dnes již ženy, nikoli dívky.

Sunouc dlaně po sametu,
jež na těle tvém vykvetl.

Chloubou tvojí jsou ti ramena,
Ohnivou hřívou ladně zastřena.
Šarmantní klička v postoji boků
Tisíce stála mne, nevyřčených pokut.

Sunouti ruce po těch tvých,
Vzrušení řídíc se bezprávím.


Smyslů muže zbaví pozadí,
Kterým klenbu dobarví stehna.
V zajetí pudů se já neznám.
Hlavou koluje mi bezvládí.

Sunouti prsty do dlaně,
pochodeň citů na hraně.


Lýtka pro než vraždí se,
In Memoriam v nadpisech.
Vyzná touhu po andělském,
poprsí pyšníc se na těle tvém.

Sunouti ruce v sepjetí,
pod polštář.


Jsi mou obětí.
přidáno 29.01.2016 - 17:35
Cecidit angelus: Díky, jsem rád, že působí :oD
přidáno 28.01.2016 - 23:28
Srší z toho spousta touhy. Působivá :)
přidáno 21.01.2016 - 22:14
Nikytu: Děkuji, možná měla býti kratší, inu, co jest dokonalé?
přidáno 21.01.2016 - 02:17
První polovina básně sei líbí víc. A nejvíc se mi líbí "..Sunouc dlaně po sametu, jež na těle tvém vykvetl..." :-)
přidáno 14.12.2015 - 04:26
loner: Né to nebyla ofenzíva, to bylo prosté konstatování, že i těžkopádnost má svoji krásu. :)
Kritika, je-li podložená a dává-li smysl je nástroj, který může vybrousit dílo v diamant. Kritizujte, což se vám jen zlíbí! Nejde-li ovšem o nenávistnou kritiku, ale to už jsme jinde.
přidáno 13.12.2015 - 13:18
Dear.K: jasne, v poho. Neni co kritizovat. Chodime sem, abychom sdileli spolecny zajem ... Tak pis
přidáno 12.12.2015 - 15:53
Amelie M.: To mne těší. Vážím si tvého zalíbení.
přidáno 12.12.2015 - 11:12
mně se poměrně dost líbí první tři sloky :) já v této básni potenciál vidím, piš dál..
přidáno 12.12.2015 - 10:58
loner: Každému chutná něco odlišného.

Děkuji za komentář, vážím si jej.
přidáno 10.12.2015 - 20:55
... No, asi jsem tady nenasel, co jsem hledal. Jsou ty vanoce :) a tak ti preju, abys pod stromeckem nasel trochu lehkosti ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Semknutí rukou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Homo Homini Lupus Est
Předchozí dílo autora : Vítej doma synu Belethův.

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming