zase sám .
06.12.2015 2 1198(11) 0 |
předem chci poděkovat za to že mi v textu hlásíte chyby protože je nevidím :)
rozchod je stav kdy zažíváš koma
v srdci je jako na Aliašce to nejhorší klima
ten den co si opuštěn je jako jeden z mnoha
ale taky se ptáš proč toho zkurveného boha
bolí to jak jak když ti koleno vrtají
ale zase to tlumí ty jehly co ti do srdce bodají
ten co se ti směje nikdy nepoznal vztah
taky hned při prvním rozchodu se z něj stane hned vrah
všechny city co si k ní měl jsou rázem pryč
tak rychle jako když praští bič
vše je to jen o duševním stavu
nejraději by sis nechal od někoho useknout hlavu
jen proto žiju ve světě kde nad práci není
kde práce šechtí a také zmírní utrpení
to ci si s ní prožil je hned v prachu
od radosti až po slzi ze strachu
strach je to co tě žene vpřed
jen tak dostaneš místo lásky med
láska je stav co tvé tělo jenom ničí
ta malá osobnost v tobě bolestí jen křičí
nejlíp je na tom ten kdo se citově neváže
nezničí ho nic to ti každý od něj dokáže
svět je mi už u prdele hodiny mé stále tikají
jen čekám na tu chvíli kdy se nadobro už zastaví
a další utrpení v tomto pekle nadobro odvrátí
jen smrt tě na správnou cestu navěky navrátí
někdo v tom vidí strach a jiný zase bolest
tak mi napiš jak zde být šťastný a žádné povinnosti nenést
rozchod je stav kdy zažíváš koma
v srdci je jako na Aliašce to nejhorší klima
ten den co si opuštěn je jako jeden z mnoha
ale taky se ptáš proč toho zkurveného boha
bolí to jak jak když ti koleno vrtají
ale zase to tlumí ty jehly co ti do srdce bodají
ten co se ti směje nikdy nepoznal vztah
taky hned při prvním rozchodu se z něj stane hned vrah
všechny city co si k ní měl jsou rázem pryč
tak rychle jako když praští bič
vše je to jen o duševním stavu
nejraději by sis nechal od někoho useknout hlavu
jen proto žiju ve světě kde nad práci není
kde práce šechtí a také zmírní utrpení
to ci si s ní prožil je hned v prachu
od radosti až po slzi ze strachu
strach je to co tě žene vpřed
jen tak dostaneš místo lásky med
láska je stav co tvé tělo jenom ničí
ta malá osobnost v tobě bolestí jen křičí
nejlíp je na tom ten kdo se citově neváže
nezničí ho nic to ti každý od něj dokáže
svět je mi už u prdele hodiny mé stále tikají
jen čekám na tu chvíli kdy se nadobro už zastaví
a další utrpení v tomto pekle nadobro odvrátí
jen smrt tě na správnou cestu navěky navrátí
někdo v tom vidí strach a jiný zase bolest
tak mi napiš jak zde být šťastný a žádné povinnosti nenést
Rozchod : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : život ?
Předchozí dílo autora : 2012