přidáno 30.11.2015
hodnoceno 0
čteno 758(10)
posláno 0
V předzvěsti
zvuku cizího smíchu
a písně, jež dozněla
v nekonečném tichu
vyhrkly slzy mi z očí
ze všednosti, která vybízela.
(a které se štítím)
Tak strašně jsme zestárli.
Má tohle být povinností?
Svobody bytí, co omrzela.
Náš klíč ke štěstí.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Záplava růží a smokingů. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Gymnázium
Předchozí dílo autora : Neohipík.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming