 16.11.2015 2 958(16) 0 |
Když rozdávám dešťům kapky
pár si jich vždy ponechám
posílám je morseovkou ohni
kde do páry tě oblékám.
Za pozdního svitu slunce
který ze stromu jsem otrhal
ve vlhkém vzduchu podzimu
proměním tě v mýdlodar.
pár si jich vždy ponechám
posílám je morseovkou ohni
kde do páry tě oblékám.
Za pozdního svitu slunce
který ze stromu jsem otrhal
ve vlhkém vzduchu podzimu
proměním tě v mýdlodar.
Ze sbírky: Nietzscheho se neboj
17.11.2015 - 08:29S tím jasmínem to je opravdu blbost. I když to mohl být kasmínový šampón :D
16.11.2015 - 21:07První sloka je moc hezká, taková neotřelá, to ty jaksi umíš, máš takové neotřepané obraty, vytvářející i hezké obrazy, ale druhá sloka je tady pro mě nepochopitelná a když první dva verše jsou krásné, ale já mám vůni jasmínu spojenou s jarem, jakože s vesnou :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mýdlodar : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Malín 111
Předchozí dílo autora : Člověka svět
