přidáno 03.11.2015
hodnoceno 4
čteno 906(11)
posláno 0
Snít v sobě,
i pod víčky vidět oblohu,
když slunce zapadá.

Střípky noci
roztroušeny kolem mne
skládají obraz.

Středobod myšlenek,
uprostřed pouště odlehlé
v závějích písečných dun.

Vidím dále
v mžiku se má víčka otevřou
příběh končí...
přidáno 10.11.2015 - 22:19
Zamila: Jednoznačně souhlasím, i mně se zdá konec moc jednoduchý. Něco tam přidám a změním konec.
přidáno 08.11.2015 - 09:53
Vcelku pěkná, ač tento styl poezie nemusím. Jen závěr mohl být nápaditější.
přidáno 07.11.2015 - 10:23
Klaron: Děkuji Klaron :)
přidáno 03.11.2015 - 18:10
Naskočila mi taková příjemná husí kůže ke konci... Za mě paráda :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zasněn : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : příběhy lásky
Předchozí dílo autora : Propojeni znovu

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming