....
přidáno 25.10.2015
hodnoceno 0
čteno 542(10)
posláno 0
Ve vesmíru hledáme ,to něco co už asi v každém není
pozdravy z prázdných krasných planet
jen žijeme teď,a nesmíme se ztrácet
jen myšlenka se asi mění

Jen poslouchej ozvěnu nebe
neslyšíš?to srdce tepe
kdy potkáme samy sebe
a jen vítr tolik zebe

Počítej hodiny,a v kousku dne
ticho větu nepřehluší
prázdný Ztracený sne
to jen tě ruší

Signál co chce někam vést
myšlenka se v hlavě ztrácí
v naději z nezplacených gest
to jen ticho se ti vrací

Je to živé,a mrtvé zároveň
samota ze srdce zas proniká
a ty lháři žízeň zažeň
čára života co je tak veliká

Znáš tiché doteky z vlastních cesty
nebezpečí snímač hlásí
davy lidí,s prázdnými gesty
kde jsou tvé nohy,dávno bosí

Je ty nesmíš se tolik bát,co se tak změní
že nestačí se někam vracet
žít,a v tichu se ztrácet
Jen ve vesmíru hledáme ,to co v nás už není.

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ve vesmíru hledáme,to co už asi v každém není.... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : A žaluje...
Předchozí dílo autora : Tolik mění...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming