Den se s rokem sešel

Rok se po dnech rozplynul jak pára nad hrncem
a slunečnice se točí za sluncem, vzdálený
jsou vzpomínky, střepy dnů a noci probdělý
co rozpustily se v čase.        Srdce rozbitý.

Ozvěny polibků, výkřiků, dech zrychlený
nepřestanou se ozývat nocí mou, zmámený
je město tvý, vášeň ten cit k neúspěchu souzený
mává gestem na rozloučenou a já trpím s ním.

Či má to tak být, že život i svět je krutý?
ptáš se slovy mezi řádky, korále ze slz poskládaný
do oprátky, nejde to nejde vzít zpátky,
jsou peřiny, který maj navždy zůstat rozestlaný.

Čas je jak voda a řeka nese ty vlny k moři,
vlny co roztoužily naše rána i brýle růžový
ta voda vzala, a dny se rozplývají jak slzy na polštáři,
den se s rokem sešel, jen hledám tvé jméno v kalendáři.