přidáno 05.10.2015
hodnoceno 9
čteno 1067(29)
posláno 0
Bledé jsou tváře, co se rděly,
mlha se sráží v kapradí.
Je příliš chladno, umírají včely
vysoké tóny s hlasy ptáků neladí.

Co kohout vítá slunce vrána.
Podivný smutek se mnou lehá
a když se budím v chladná rána,
čeká mě jeho bledá mlha.

Míjím tváře přízraků a stínů,
vznáší se na vlhkém dechu stromů.
Kolikrát jednu a tu samou minu
nepovím - není komu.

ikonka sbírka Ze sbírky: disposable wolrd
přidáno 10.10.2015 - 16:40
Evokuje mi to hřbitov a chladné, sychravé počasí. I v ČR je teď někdy z rána takové. Nejvíc na mě zapůsobil poslední řádek.
přidáno 08.10.2015 - 15:01
Stesk a osamění je cítit z Tvé krásně smutné básně.
přidáno 07.10.2015 - 22:59
Zamila: Yana: Severak: mannaz: Mamka: korálek: Dekuji vsem za chvalu i kritiku. Zastesklo se mi po rodne hroude a materske reci a chtela jsem si pohrat se slovicky - no a skoncilo to ponekud mene bukolicke a depresivnejsi nez jsem cekala.
přidáno 06.10.2015 - 18:22
skvěle navozená atmosféra ...smutná a vonící jehličím...
přidáno 05.10.2015 - 22:04
Stejně tak by takhle mohl promlouvat podzim. Smutný, ponurý... s přesto překrásný. Moc se mi líbí ta atmosféra.
přidáno 05.10.2015 - 21:45
Povíš mi, až se vrátíš.
přidáno 05.10.2015 - 21:12
Myslím že osamělost je v básničce popsaná mistrně, mně se moc líbí, a zaujal mě i název a obrazy které vytváří jsou nádherně ponuré
přidáno 05.10.2015 - 20:24
Zamila
Chtělo by to zkrátit přebytečné délky slov, popř. je vyměnit - co takhle: "hynou včely"? Rytmus tím značně trpí. Osobně se divím, že jsi se snížila k takové formě i takovému obsahu básně. Vůbec mi to k Tobě nesedí.
přidáno 05.10.2015 - 12:35
trochu mi nesedí některé délky veršů, ale to dojem z básně nijak nesnižuje.

Má to krásně popsanou atmosféru a zdrcující závěr.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ukrytá v mechu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : l'appel du vide
Předchozí dílo autora : Skica

» nováčci
John frederick hall
» narozeniny
Amy.mousse [17], Marthani [14], MysHack [12], senpai [12], problafak123 [7], Monsealla [6]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming