 29.09.2015 3 1149(18) 0 |
"Bojíš se", šeptá mi. "Čeho? Je mi příjemně, usínám vedle ní a venku prší. Za tyhle chvíle jsem opravdu vděčný, čeho bych se teď měl jako bát, tmy? Nejsem už dítě." Pomyslím si.
"Jsi jen člověk. Láska ti na chvíli dovolila zapomenout na strach z toho že tohle všechno ztratíš, jen jsem ti to připomněl."
"Jsi jen člověk. Láska ti na chvíli dovolila zapomenout na strach z toho že tohle všechno ztratíš, jen jsem ti to připomněl."
30.09.2015 - 21:54Takové malé nakopnutí,že člověk má prožívat hezkou přítomnost.Netrápit se minulostí a chvíli si nedělat starosti co bude.Něco takového se chci naučit.
30.09.2015 - 15:25Víš, není to možná špatná miniatura, snažím se nad ní zamyslet a to je vlastně v pořádku, možná je dobře si uvědomovat že to co je dnes nemusí být zítra a vážit si toho co máme
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Můj našeptavač : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nevěřím v Boha.
