|
...
 28.09.2015 17 1090(20) 0 |
už zase fouká do korun
stromů
a trochu i do našich srdcí
to bude podzim
ten věrný pes
i když je samotář
rád se vrací
...
a nahé duše
zažene do kouta
na polích umírá
pije krev kohouta
co dokokrhal
štěká tak dlouho
dokud nevyjde
jen ticho
nic
a tenký proužek tmy
pod rámem okenic
stromů
a trochu i do našich srdcí
to bude podzim
ten věrný pes
i když je samotář
rád se vrací
...
a nahé duše
zažene do kouta
na polích umírá
pije krev kohouta
co dokokrhal
štěká tak dlouho
dokud nevyjde
jen ticho
nic
a tenký proužek tmy
pod rámem okenic
Ze sbírky: Jako se vine modrá cesta
21.11.2015 - 14:01Jsi někde napůl cesty mezi rýmem a volným veršem, což není výtka, líbí se mi ten styl, já bych více zarýmoval, skáče mi to v té básni samo a trochu mi to schází, ale to neradím, každý máme svůj styl, tedy chtěl a měl by se o to pokusit...
04.10.2015 - 20:43Líbí se mi, má v sobě tu správnou podzimní melancholii. Konec se moc povedl.
30.09.2015 - 18:25To je nádhera... už podle názvu jsem věděla, že to bude něco pro mě :-) podzimní pocitová krása...
30.09.2015 - 08:21Ta je překrásná! Neskutečně mi sedla do dnešního rána. Vlastně jsem tajně doufal, že tu na taková slova narazím. Děkuju :-)
28.09.2015 - 17:57Druhá polovina (hlavně se závěrem) se mi líbí moc ... Celkově jinak ale na mě moc ležérní volný styl, no ;-) Prohrabu se ke starším ;-) :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Podzimní III. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Inkoustové blues
Předchozí dílo autora : Doloroso
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX
