Nebezpečí v bezpečí

  Každého člověka při slově bezpečí napadne něco trochu jiného. Někdo se cítí v bezpečí doma, někdo se svými přáteli, někdo jedině v atomovém krytu a někdo zase pod maminčinou sukní.
  Říká se, že člověk je nejinteligentnější tvor planety. Já bych tohle ale netvrdila. Někdy jsou totiž i zvířata opatrnější než člověk. Viděli jste někdy psa, jak se řítí ve škodovce stovkou přes obec? Neviděli. A snad ani nikdy neuvidíte.
  Před každými prázdninami nás naše třídní učitelka upozorňuje na všechna nebezpečí, která nás mohou za dlouhou dobu prázdnin potkat. Mnoho lidí ji ale neposlouchá. Jeden kluk si hraje s propiskou, druhý nesmyslně hledí z okna, jakoby tam někde na poli viděl nahou sexy pornoherečku, třetí si hraje na orangutana a vydává zvláštní, až neidentifikovatelné zvuky a další téměř polovina třídy spí. A to je ten největší problém. Kolem nás je hodně nebezpečí, ale mnoho lidí to nezajímá. A pak to tak dopadá. Někteří lidé si prostě neváží toho, co mají. A takové lidi já lituji. Lituji člověka, který si neváží bytí, člověka, který je přesvědčen o své dokonalosti, ale ve skutečnosti je pouhý prach.