|
................................................
 13.09.2015 15 1327(18) 0 |
Když stojíme na hraně
světla a stínu
uprostřed půlnoční ulice
a já se nořím do tvé náruče
už na nic se neptám
jsem tvá
a tiše šeptám
aby se nevzbudil
lišaj smrtihlav
co ani s naší něhou
nepřežil by zimu
Jen stužkonosky přejí nám
modře nachová rána
a křídla jejich zní
jak zvonkohra svatební
světla a stínu
uprostřed půlnoční ulice
a já se nořím do tvé náruče
už na nic se neptám
jsem tvá
a tiše šeptám
aby se nevzbudil
lišaj smrtihlav
co ani s naší něhou
nepřežil by zimu
Jen stužkonosky přejí nám
modře nachová rána
a křídla jejich zní
jak zvonkohra svatební
Ze sbírky: Čokoláda
16.06.2016 - 15:30něžné a přitom poučné čtení :-)
miluju přírodní témata... Šazimu by se určitě takové noční motýlí dostaveníčko líbilo... ;-)
miluju přírodní témata... Šazimu by se určitě takové noční motýlí dostaveníčko líbilo... ;-)
13.09.2015 - 18:57vanovaso: Děkuji za poučení! Já se tu setkával pouze s lyšajem, létal mi až do bytu. Je vidět, že toho hodně znáš! Máš můj obdiv...:-)
13.09.2015 - 18:17shane: oboje jsou to noční motýli, ale jde o to, že pokud lišaj se nestačí vylíhnout na podzim a odlétnout na jih, zahyne, kdežto stužkonosky zůstávají...děkuji...
13.09.2015 - 16:24Miloučké a něžné, probouzí krásné vzpomínky a představy! Jen mne jaksi udivilo, že lišaj v noci spí a stužkonosky ponocují...:-)
13.09.2015 - 15:17moc příjemně se mi četla, a obsah je takový pohádkový, barevný a krásně zamilovaný :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zvonkohra stužkonosek : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Kapky medu
Předchozí dílo autora : Babí léto
