.....
přidáno 10.09.2015
hodnoceno 4
čteno 891(8)
posláno 0
Na starém okně zůstal pohled
uvězněn na něm mnoho roků
vtisknutý do prachu na skle
neslyšně zní zvuky kroků.

Jak nekonečnou cestou
obrysy tváří jen pokryté časem
pamětí se v něm zrcadlí
beze slov mluví tichým hlasem.

Jako když zastavil se čas
stín přišel s tváří temnou
za oknem obrazy maluje
ten pohled odchází se mnou.
přidáno 12.09.2015 - 23:49
Lenča: děkuji,že se líbí:-)
přidáno 12.09.2015 - 23:48
Stin: vím,že je co zlepšovat...děkuji za komentář:-)
přidáno 11.09.2015 - 11:45
Taky se mi moc líbí, jaký má "nádech" :)
přidáno 11.09.2015 - 00:13
Není to dokonalé, určité chybky to má. Zkus ještě zapracovat na rytmice a rýmech. Ale rozhodně se zlepšuješ. Atmosféru jsi zachytil krásně. ;-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Čas : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Váha chlastu
Předchozí dílo autora : Všednost

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o Severka :
Hvězdička bez hvězdných manýrů... občas létavice nebo kometa... a dost často Sluníčko :)... a to, že přijde někdy noc ... to se musí stát... ale je statisticky dokázáno, že slunce vyjde každé ráno... ;) takže přeju krásné východy :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming