přidáno 09.09.2015
hodnoceno 5
čteno 1022(20)
posláno 0
Pesendžr mi zpívá
že
ve tři ráno
čekovat fejsbůk
bojfrenda
co se otálíš
nazvat ex
ještě nikdy
nikomu
nepomohlo



Vypínám ajpod
vypínám notbuk
vypínám světlo
vypínám lásku
vypíjím tělo

Ale
ticho na mě
poslední dobou
hodně křičí
dává mi hlavu
silou k zemi
a u krku
mi drží nůž

Ale
když je tma
mívám strach
ze sebe sama
ztrácí se
hranice
myšlenek
nabíjí prostor
elektrickým
napětím

Kdo se mě dotkne
ten proud ho kopne


Jsem citu-prostá
duše-prázdná
jak moje lednička
srdce-plná
popelu
co jsem si
na hlavu
vysypala












Chci na chvilku vypnout život
přidáno 11.09.2015 - 23:52
Jsou tam pěkný a silný okamžiky, ale ještě by se na tom dalo zapracovat ... :-) Originální je ale každopádně.
přidáno 10.09.2015 - 12:42
Líbí se mi. Ono to vypadá, že se mi na tvojí tvorbě pořád něco nezdá, ale tohle je prostě dobrý. Nejvíc asi tenhle kousek:

Ale
ticho na mě
poslední dobou
hodně křičí
dává mi hlavu
silou k zemi
a u krku
mi drží nůž
přidáno 09.09.2015 - 22:14
Jsi si pak pustila i Načevu či co?
přidáno 09.09.2015 - 21:43
pěkná depka... něco je v ní ... křičí o pomoc...
přidáno 09.09.2015 - 21:35
ty pomlčky těsně před koncem mě donutily se zastavit a bádat, co tím chtěl básník říct...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Zas chci všechno vypnout : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Exi(s)tuju
Předchozí dílo autora : Jak korále odplouvaly

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming