7.díl
13.04.2008 0 1001(6) 0 |
Pastýřka VII.
Probudila se. V posteli! Terr si zrovna obvazoval rány. Sedla si v posteli a rychlostně do sebe hodila čaj. "Tyjo, to byla rychlost. Víš vůbec, co to bylo?"zeptal se Terr. "Jo, vim! Poběž za mnou, rychle!" Amy se rozeběhla z místnosti do chodby a Terr běžel poslušně za ní. Nevěděl, co se to s Amy děje, ale nezastavil se. Amy doběhla ke skříni na konci chodby a otočila ornamentem v pravém rohu skříně. Skříň se odtáhla a za ní byl malý otvor. Terr koukal, jako kdyby spadl z nebe. Amy si všimla jeho pohledu a pronesla "No, každý má svá malá tajemství, ne?" Terr se ušklíbl a lezl za Amy do otvoru za skříní. Když se skříň opět zatáhla, Terr se Amy vyptával, co to s ní bylo. Řekla mu, že je to ochrana před loupeživými vojáky, který vybudoval její dědeček. Ještě asi minutu šli tmavou úzkou chodbičkou a pak se dostali k žebříku. Lezli po něm nahoru až k poklopu. Šel špatně otevřít, protože asi nebyl dlouho používán. Poté, co ho konečně otevřeli, zjistili opravdovou příčinu toho, že nešel otevřít. Na poklopu leželo tělo mrtvého muže. Byl to silný chlapík, vypadal jako řezník. Měl oči podlité krví a černé kruhy pod očima. Byl uškrcen. Amy vyjekla, ale Terr jí zacpal ústa. Ukázal prstem na její farmu. Na komíně, nade dveřmi, pod okny všude byli Kalofíni. Celá farma byla žlutá jejich množstvím. "Jak jsi věděla, že musíme utéct?"zeptal se Terr a stále se díval směrem k farmě. "Víš, Terre" začala vyprávět Amy s uslzeným pohledem na farmu ", mám něco jako vidiny. Vždycky něco prožívám, něco špatného se stane a já se probudím několik hodin předtím, než se to stane!" Amy vytryskly slzy z očí a klekla do trávy. "Jenže ta minulá vidina nebyla o neštěstí!" otřela si slzy a trochu se uklidnila "Unesly mě bojové včely a ty jsi mě potom zachránil!" V Terrovi cuklo. Z očí mu vyhrkly slzy, klekl si do trávy a pohyboval rty, zatímco Amy si stoupla, slzy jí jakoby natekly zpět do očí a dívala se na farmu. Amy začala chodit dokolečka. Pořád chodila okolo Terra. Pořád dokola. Terr se mezitím vzpamatoval. Koukal na Amy a nevěděl co se děje. Amy pohybovala rty. Jenom naprázdno. Nic neříkala. Potom se Terrovi před očima začalo všechno rozmazávat a přeskakovat, jako ve starém filmu. Amy ukazovala na farmu. Jenom na ni ukázala prstem a svěsila ruku. A zase na ni ukázala. Jako kdyby se zasekla. Potom si začala rvát vlasy z hlavy. Doslova začala rvát. Strhala ze sebe šaty a strhla Terrovi kříž z krku. A potom…do ní udeřil blesk. Terrovi nad hlavou proletěla horda Kalofínů a …. Probral se. Amy mluvila. "Jenže Terre," začala chodit dokola "Naše farma. NAŠE farma se doslova dědí z generace na generaci! Naše farma…" začala na ni ukazovat prstem. Terr nečekal, co bude dál a chytil jí za pas. Vznesl se do nebes a…udeřil do něj blesk.
Probudila se. V posteli! Terr si zrovna obvazoval rány. Sedla si v posteli a rychlostně do sebe hodila čaj. "Tyjo, to byla rychlost. Víš vůbec, co to bylo?"zeptal se Terr. "Jo, vim! Poběž za mnou, rychle!" Amy se rozeběhla z místnosti do chodby a Terr běžel poslušně za ní. Nevěděl, co se to s Amy děje, ale nezastavil se. Amy doběhla ke skříni na konci chodby a otočila ornamentem v pravém rohu skříně. Skříň se odtáhla a za ní byl malý otvor. Terr koukal, jako kdyby spadl z nebe. Amy si všimla jeho pohledu a pronesla "No, každý má svá malá tajemství, ne?" Terr se ušklíbl a lezl za Amy do otvoru za skříní. Když se skříň opět zatáhla, Terr se Amy vyptával, co to s ní bylo. Řekla mu, že je to ochrana před loupeživými vojáky, který vybudoval její dědeček. Ještě asi minutu šli tmavou úzkou chodbičkou a pak se dostali k žebříku. Lezli po něm nahoru až k poklopu. Šel špatně otevřít, protože asi nebyl dlouho používán. Poté, co ho konečně otevřeli, zjistili opravdovou příčinu toho, že nešel otevřít. Na poklopu leželo tělo mrtvého muže. Byl to silný chlapík, vypadal jako řezník. Měl oči podlité krví a černé kruhy pod očima. Byl uškrcen. Amy vyjekla, ale Terr jí zacpal ústa. Ukázal prstem na její farmu. Na komíně, nade dveřmi, pod okny všude byli Kalofíni. Celá farma byla žlutá jejich množstvím. "Jak jsi věděla, že musíme utéct?"zeptal se Terr a stále se díval směrem k farmě. "Víš, Terre" začala vyprávět Amy s uslzeným pohledem na farmu ", mám něco jako vidiny. Vždycky něco prožívám, něco špatného se stane a já se probudím několik hodin předtím, než se to stane!" Amy vytryskly slzy z očí a klekla do trávy. "Jenže ta minulá vidina nebyla o neštěstí!" otřela si slzy a trochu se uklidnila "Unesly mě bojové včely a ty jsi mě potom zachránil!" V Terrovi cuklo. Z očí mu vyhrkly slzy, klekl si do trávy a pohyboval rty, zatímco Amy si stoupla, slzy jí jakoby natekly zpět do očí a dívala se na farmu. Amy začala chodit dokolečka. Pořád chodila okolo Terra. Pořád dokola. Terr se mezitím vzpamatoval. Koukal na Amy a nevěděl co se děje. Amy pohybovala rty. Jenom naprázdno. Nic neříkala. Potom se Terrovi před očima začalo všechno rozmazávat a přeskakovat, jako ve starém filmu. Amy ukazovala na farmu. Jenom na ni ukázala prstem a svěsila ruku. A zase na ni ukázala. Jako kdyby se zasekla. Potom si začala rvát vlasy z hlavy. Doslova začala rvát. Strhala ze sebe šaty a strhla Terrovi kříž z krku. A potom…do ní udeřil blesk. Terrovi nad hlavou proletěla horda Kalofínů a …. Probral se. Amy mluvila. "Jenže Terre," začala chodit dokola "Naše farma. NAŠE farma se doslova dědí z generace na generaci! Naše farma…" začala na ni ukazovat prstem. Terr nečekal, co bude dál a chytil jí za pas. Vznesl se do nebes a…udeřil do něj blesk.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
¨Pastýřka VII : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jak si Viktórie myslela, že homosexualita je tabu
Předchozí dílo autora : Pastýřka 6/11