|
Básnická abeceda 11.díl: Bezrozměrný verš
 14.06.2015 10 1040(19) 0 |
Bezrozměrný verš
Tento typ verše je typický pro středověkou poezii, kde je jednak jakýmsi nedokonalým přepisem klasického středověkého osmislabičného verše nebo naopak specifickou formou, která se od klasického verše odchyluje záměrně.
Bezrozměrný verš bývá pravidelně rýmován, není však normován počtem slabik ani přízvuků a často tak splývá s veršem volným. Liší se od něho pouze tím, že každý jeden bezrozměrný verš je syntaktickým celkem (každý verš je větou).
Nemá asi smysl snažit se napodobovat formu středověké poezie, ale za zamyšlení jistě stojí fakt, že mnoho básní současné poezie, aniž by si to autor vždy uvědomoval, splňuje nejen kritéria volného verše (verše bez ustálené rytmické a slabikové struktury), ale i verše bezrozměrného, pokud je ten syntakticky ucelený.
Z toho vyplývá i skutečnost, že málokterý současný básník se rozhodne napsat báseň v bezrozměrném verši, ale naopak napíše spontánně báseň ve volném verši a dodatečně zjistí (nebo nezjistí), že je celá (nebo její část) ve verši bezrozměrném.
Tak je to i s touto básní:
Větrný podvečer u dvou lip
Ta lavice je přitesaná z hrubých klád,
žloutne lišejníkem a prorůstá jí černý bez,
Všude kolem mne je pole zdusané již mnohokrát
a tím polem odsud vede cesta domů nebo do nebes.
Dokud ještě jsem v závětří dvou starých lip,
nevnímám vítr, co prohání se po polích.
V korunách slyším jen šumění větví a je mi mnohem líp,
když vidím jen tam, kam výhled z lavice mi dovolí.
Už ani nevím, jsem li to stále já, kdo tady sedí,
a kdo si tu v horečce šílený lehne na lavici dnes.
Obzor se zbarvil do odstínů staré mědi
a mezi kopci klikatí se cesta domů nebo do nebes.
Tento typ verše je typický pro středověkou poezii, kde je jednak jakýmsi nedokonalým přepisem klasického středověkého osmislabičného verše nebo naopak specifickou formou, která se od klasického verše odchyluje záměrně.
Bezrozměrný verš bývá pravidelně rýmován, není však normován počtem slabik ani přízvuků a často tak splývá s veršem volným. Liší se od něho pouze tím, že každý jeden bezrozměrný verš je syntaktickým celkem (každý verš je větou).
Nemá asi smysl snažit se napodobovat formu středověké poezie, ale za zamyšlení jistě stojí fakt, že mnoho básní současné poezie, aniž by si to autor vždy uvědomoval, splňuje nejen kritéria volného verše (verše bez ustálené rytmické a slabikové struktury), ale i verše bezrozměrného, pokud je ten syntakticky ucelený.
Z toho vyplývá i skutečnost, že málokterý současný básník se rozhodne napsat báseň v bezrozměrném verši, ale naopak napíše spontánně báseň ve volném verši a dodatečně zjistí (nebo nezjistí), že je celá (nebo její část) ve verši bezrozměrném.
Tak je to i s touto básní:
Větrný podvečer u dvou lip
Ta lavice je přitesaná z hrubých klád,
žloutne lišejníkem a prorůstá jí černý bez,
Všude kolem mne je pole zdusané již mnohokrát
a tím polem odsud vede cesta domů nebo do nebes.
Dokud ještě jsem v závětří dvou starých lip,
nevnímám vítr, co prohání se po polích.
V korunách slyším jen šumění větví a je mi mnohem líp,
když vidím jen tam, kam výhled z lavice mi dovolí.
Už ani nevím, jsem li to stále já, kdo tady sedí,
a kdo si tu v horečce šílený lehne na lavici dnes.
Obzor se zbarvil do odstínů staré mědi
a mezi kopci klikatí se cesta domů nebo do nebes.
Ze sbírky: Básnická abeceda
16.06.2015 - 14:24Atmosféra básně je kouzelná. Prostě musíme znát pravidla, abychom věděli, jak je porušovat. Chutně podaný volný verš je bezvadná věc.:)
15.06.2015 - 20:05Tahle tvoje báseň se mi zdá jaksi všední, nikoli formou ale obsahem. Nevím...asi mi tam chybí zajímavá pointa. Doufám, že jsem tě svým komentářem příliš neotrávila.:)
15.06.2015 - 14:27Jiří Turner: no jasně, že zajímá, to zase né, že né :)) jsou to zajímavý věci.. to, že je neumím povětšinou zhodnotit, je věc jiná :-)) proto mě baví i tvůj "seriál".. jen tak dál..
15.06.2015 - 14:19Amelie M.: Amelie M.: Děkuji, Amelie, kromě slabin, kterých asi bez potíží mohou čtenáři subjektivně nalézt řadu, má tato básnička i záměrnou slabinu. A to tu, že jsem kvůli demonstraci této formy rytmickou báseň "odrytmizoval", což činí někdy autoři (včetně mě) záměrně, jindy z vlastní neobratností (taktéž toho nejsem ušetřen). Nevím, zda-li tě to zajímá, ale takovéto dvě podoby má i bezrozměrný verš ve středověké literatuře. V Dalimilově kronice je to v podstatě paskvil, vzniklý neobratností autora (možná nějakého opisovače), kdežto v eposu o Tristanovi a Isoldě je to pokus o vymanění se ze zaběhlého metra. Na to jsem samozřejmě nepřišel já, ale v předešlých dnech jsem si tuto literárně-vědeckou úvahu ověřil. A fakt to tak vypadá.:)
15.06.2015 - 13:41já se nechci vyjadřovat k formě.. pomalu se vrátím ke svému zvyku, říkat především, jak na mě báseň působí.. a tahle na mě zapůsobila už včera svou atmosférou úžasně.. pro mě osobně je to velmi obrazotvorná věc a jednoduše se mi líbí.. a jestli má nějaké slabinky, tak na to kašlu, to ať ti vytknou jiní :-)
15.06.2015 - 13:34Yana: Děkuji , Yano, těší mne takový komentář.. Nerad bych vyvolal pocit ve čtenářích této "edice", že formy, a s nimi spojená teorie, jsou podstatou všeho. Nikoli. Je-li báseň dobrá a má-li svým čtenářům co říci, pendrek záleží na formální stránce věci, tím spíše na teoretickém rozboru. Je to spíše pro zajímavost a pro zpětné uvědomování si skutečnosti, že píši-li poezii, jsem básník(řka) a používám tedy vědomě či nevědomě nějakou techniku. A jak i ty píšeš, je to dobré vědět. Asi tak, jako někdo může hrát (i velmi dobře) na piáno bez znalosti not. Jiný může znát noty a hrát pod psa. Asi většina lidí se v tomto případě přikloní k názoru, že je nejlepší dobře hrát a znát noty. V případě poezie si s takovýmto obecným míněním nejsem úplně jistý. :)
15.06.2015 - 12:11Hm, určitě mám nějakou báseň psanou touhle formou, aniž bych věděla...jak už jsem jistě psala teorie (možná mně na škodu) není moje hobby, ale takhle se s tím ráda seznamuji, jinak básnička Větrný podvečer u dvou lip je víc než příjemná
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Větrný podvečer u dvou lip : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Čas-ná
Předchozí dílo autora : Olše
