|
Blues jedné cigarety. Březen 2015, Brno again a jarní nespavost. Pokud Střepy byly odpověď, tohle je otázka. A nebo taky odpověď na tu otázku mám v sobě. Třiatřicátá vložená skládanka o třech slokách. Přikládám i skoropůvodní minimalistickou verzi a jako bonus i pracovní verzi.
Více zde: http://www.psanci.cz/denik.php?denik_id=4122-brnou-again
 09.06.2015 5 855(8) 0 |
Mezi psem a vlkem
Nemůžeš spát a...
betony džungle lesknou se umytý v půlnočním dešti,
stojíš mimo kužely lamp nerušen rušnou společností,
dávno mrtvý hvězdy smutně odrážej se v kalužích
a v teplých postelích dál princezny usínají na růžích.
Procházíš mlhou, deštěm, spícím městem pravidelným krokem,
torza roky zapomenutých marných nadějí uhýbaj ti bokem,
v tom pološeru nad úsvitem a zázraku rozednění
se ti zjeví co je, co bude i to, co už není.
Ulice, parky a náměstí plní se slunečním smogem,
paprsky se odrážejí od trolejí a zaprášených oken,
zhluboka se nadechuješ a kam až okem dohlédneš,
leží všechno co chceš...
a jdeš spát.
____________________________________________________
m.i.n.i.m.i.n.a.l:
Insomnie
Betony lesknou se umytý v dešti
Stojíš na okraji společnosti
Mrtvý hvězdy odrážej se v kalužích
A princezny dál usínají na růžích
Procházíš spícím městem jistým krokem
Torza tvých nadějí uhýbaj ti bokem
A i ti nejprašivější psi
Dobře vědí, který ty jsi
Ulice plní se slunečním smogem,
Paprsky se odrážejí od zaprášených oken
A kam až okem dohlédneš,
Leží všechno co chceš
____________________________________________________
Pracovní verze:
Střepy negativ
Nemůžeš spát...
Betony džungle lesknou se umytý v půlnočním dešti,
stojíš mimo kužely lamp oproštěn lidské společnosti,
dávno mrtvý hvězdy smutně odrážej se v kalužích,
a v teplých postelích dál princezny usínají na růžích.
Procházíš mlhou, deštěm, spícím městem pravidelným krokem,
torza dávno zapomenutých mrtvých nadějí uhýbaj ti bokem,
v tom jinotaji pološera nad úsvitem i ti nejprašivější psi,
vědí moc dobře, který ty jsi.
Ulice, parky a náměstí plní se slunečním smogem,
paprsky se odrážejí od trolejí a zaprášených oken,
vidíš věci zčistajasna a kam až okem dohlédneš,
leží všechno co chceš.
...jdeš spát.
Nemůžeš spát a...
betony džungle lesknou se umytý v půlnočním dešti,
stojíš mimo kužely lamp nerušen rušnou společností,
dávno mrtvý hvězdy smutně odrážej se v kalužích
a v teplých postelích dál princezny usínají na růžích.
Procházíš mlhou, deštěm, spícím městem pravidelným krokem,
torza roky zapomenutých marných nadějí uhýbaj ti bokem,
v tom pološeru nad úsvitem a zázraku rozednění
se ti zjeví co je, co bude i to, co už není.
Ulice, parky a náměstí plní se slunečním smogem,
paprsky se odrážejí od trolejí a zaprášených oken,
zhluboka se nadechuješ a kam až okem dohlédneš,
leží všechno co chceš...
a jdeš spát.
____________________________________________________
m.i.n.i.m.i.n.a.l:
Insomnie
Betony lesknou se umytý v dešti
Stojíš na okraji společnosti
Mrtvý hvězdy odrážej se v kalužích
A princezny dál usínají na růžích
Procházíš spícím městem jistým krokem
Torza tvých nadějí uhýbaj ti bokem
A i ti nejprašivější psi
Dobře vědí, který ty jsi
Ulice plní se slunečním smogem,
Paprsky se odrážejí od zaprášených oken
A kam až okem dohlédneš,
Leží všechno co chceš
____________________________________________________
Pracovní verze:
Střepy negativ
Nemůžeš spát...
Betony džungle lesknou se umytý v půlnočním dešti,
stojíš mimo kužely lamp oproštěn lidské společnosti,
dávno mrtvý hvězdy smutně odrážej se v kalužích,
a v teplých postelích dál princezny usínají na růžích.
Procházíš mlhou, deštěm, spícím městem pravidelným krokem,
torza dávno zapomenutých mrtvých nadějí uhýbaj ti bokem,
v tom jinotaji pološera nad úsvitem i ti nejprašivější psi,
vědí moc dobře, který ty jsi.
Ulice, parky a náměstí plní se slunečním smogem,
paprsky se odrážejí od trolejí a zaprášených oken,
vidíš věci zčistajasna a kam až okem dohlédneš,
leží všechno co chceš.
...jdeš spát.
21.06.2015 - 14:29Nerušen rušnou je z mýho pohledu jedno z nejlepších slovních spojení v tomhle díle. Je vidět, Zamilo, že Tvůj svět má jasná pravidla, máš život nalajnovaný (i když o tom možná ani nevíš) a logika stojí na nezpochybnitelných základech. Zničit logiku věci a uvést ji v syrovou, nelíbivou realitu, klást otázku konstatováním, to je to, oč tu jde. Saly je možná z podobnýho těsta jako já, patříme k věčným hledačům a ten pocit, kdy stojíš na přeplněný zastávce šaliny, lidi do tebe vráží, křičí tak, až ti všechno splyne do jednolitýho šumu, a ty jen stojíš, ani o nich nevíš, hledíš na nebe snažíc se rozpoznat typ mraku, jeho výšku, rychlost větru v něm, úhlovou odchylku a jsi na světě jen ty sama a sama, to je být nerušen rušnou společností. Za mě nejkoulinkaťoutější kilečko!
09.06.2015 - 15:54saly89: Klidně si je tam nech, jen to s tím "jsi" vypadá jako násilný rým, přitom v témhle básni toho ani není zapotřebí. No, a "nerušen rušnou", to se prostě mlátí - jazykově i logicky :-) A to jsem nevěděla, žes to psal tak nějak po beatnicku ;-) Samozřejmě Ti to nechci přepisovat, jen podotýkám své dojmy ...
09.06.2015 - 15:51Děkuji, nad těmi psi zapřemýšlím, ale rušnou společnost spíš nechám - takhle to ze mě vypadlo napoprvé. Původně to byl jenom sled nápadů narychlo napsaných do mobilu předtím než upadnu do alkoholovýho komatu v rozjezdu. Chtěl jsem to hodně seškrtat, ale nakonec jsem tam ještě přidával. Ti psi byli takovou nosnou myšlenkou a tak jsem je tam chtěl zanechat, ale čím dýl na to koukám, tím míň mi tam pasujou.
Co třeba tohle, pro mě je to sice trošku mimo, ale:
Procházíš mlhou, deštěm, spícím městem pravidelným krokem,
torza dávno zapomenutých mrtvých nadějí uhýbaj ti bokem,
v tom pološeru nad úsvitem a přízraku rozednění
se ti zjeví co je a bude i to, co už není.
Co třeba tohle, pro mě je to sice trošku mimo, ale:
Procházíš mlhou, deštěm, spícím městem pravidelným krokem,
torza dávno zapomenutých mrtvých nadějí uhýbaj ti bokem,
v tom pološeru nad úsvitem a přízraku rozednění
se ti zjeví co je a bude i to, co už není.
09.06.2015 - 15:40Je to pěkný a neotřelý, líbí se mi to :-) Nebojíš se hrát si se slovy a prodlužovat, přesto je to hodně čtivé, i když to ze začátku nebezpečně zavání délkou ;-) Ale vyvarovala bych se toho "psi - ty jsi" a taky toho "nerušen rušnou", jinak pěkné :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Black Sobraine Blues : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Blues o vykácených stromech
Předchozí dílo autora : Bayes-Bias-Blues
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Singularis řekla o Máta :Opravdu se vyzná v psychologii a užívá si to. Píše úžasně dokonalé romány, jen mi nevyhovuje jejich výstavba: Vyhýbá se uvádění jmen postav a při čtení zprvu není zřejmé, co je důležité a co ne. Vše se odhaluje až postupně, což činí román napínavým a dodává mu spád.
