nebo italsky barevná? ;)
Výjádření mé nálady, která je taková jaká je, a přála bych si, aby taková byla napořád. Cejtím se fákt skvěle.
Mimochodem : Kate Nash - Foundations : Check it out. ;) chichi.
12.04.2008 5 1341(19) 0 |
Když poklidně sbíhala schody v jedné z italských uliček, podpatky jejích bot vydávaly příjemný klepající zvuk. Tak jemný. A bezstarostný.
Obrátila svůj pohled na květináč plný barevných květin na jediném balkónu a šťastně se usmála. To už ale byla o několik schodů níže.
Sama její osoba byla oblečená do různých barev, nesladěných, přesto však ladících k sobě, a vyzařovalo z ní šílené štěstí. Tím se musel nakazit každý, kdo kolem ní prošel. Spíše – kolem koho prošla ona.
Seběhla schody, z posledního si poskočila na zem a tam se zatočila. Rozvířila se jí sukně, ruka se žlutou kabelkou se otáčela jen o chvilku později než celé tělo a ona nastavila tvář slunci, přičemž se zase usmívala.
Místní stánkař s ovocem a zeleninou – a hlavně skvělými pomeranči – se zasmál nad tou lehkostí a když se dotočila a rozhodla se lehkým, téměř tanečním krokem pokračovat v cestě, pokynul jí rukou. Na to ona udělala poklonu ala páže a oba se zasmáli. Proběhla kolem jeho stánku, do dlaně mu vtiskla papírovou bankovku a popadla jeden z jeho skvělých pomerančů. Přičichla k němu, opět se usmála a opět se roztočila.
Došla k dalším schůdkům, zase je seběhla, přičemž její podpatky tak příjemně klepaly na kamenné dlažbě, opět se podívala na jediný balkón s barevnými květinkami a usmála se. Její úsměv by mohl léčit. Z posledního schodu si znovu seskočila a pak poskakovala celou cestu až na nábřeží.
Tam se pozdravila se zmrzlinářem, zasmála se zvonivým smíchem až po okraj naplněným štěstím, opět se zatočila a vlasy se jí rozvířily.
Doběhla až na konec nábřeží a tam skočila do náruče snědému mladíkovi, kterému vtiskla polibek. Chytila ho kolem krku a on ji zvedl ze země. V jedné ruce stále měla pomeranč, v té druhé svou žlutou kabelku. Když ji mladík pustil, zvedla mu před obličej pomeranč. Přičichl k němu a usmál se. Natěšeně mu ho vtiskla do nastavené dlaně.
/“Pro tebe můj drahý.“/ :)
Obrátila svůj pohled na květináč plný barevných květin na jediném balkónu a šťastně se usmála. To už ale byla o několik schodů níže.
Sama její osoba byla oblečená do různých barev, nesladěných, přesto však ladících k sobě, a vyzařovalo z ní šílené štěstí. Tím se musel nakazit každý, kdo kolem ní prošel. Spíše – kolem koho prošla ona.
Seběhla schody, z posledního si poskočila na zem a tam se zatočila. Rozvířila se jí sukně, ruka se žlutou kabelkou se otáčela jen o chvilku později než celé tělo a ona nastavila tvář slunci, přičemž se zase usmívala.
Místní stánkař s ovocem a zeleninou – a hlavně skvělými pomeranči – se zasmál nad tou lehkostí a když se dotočila a rozhodla se lehkým, téměř tanečním krokem pokračovat v cestě, pokynul jí rukou. Na to ona udělala poklonu ala páže a oba se zasmáli. Proběhla kolem jeho stánku, do dlaně mu vtiskla papírovou bankovku a popadla jeden z jeho skvělých pomerančů. Přičichla k němu, opět se usmála a opět se roztočila.
Došla k dalším schůdkům, zase je seběhla, přičemž její podpatky tak příjemně klepaly na kamenné dlažbě, opět se podívala na jediný balkón s barevnými květinkami a usmála se. Její úsměv by mohl léčit. Z posledního schodu si znovu seskočila a pak poskakovala celou cestu až na nábřeží.
Tam se pozdravila se zmrzlinářem, zasmála se zvonivým smíchem až po okraj naplněným štěstím, opět se zatočila a vlasy se jí rozvířily.
Doběhla až na konec nábřeží a tam skočila do náruče snědému mladíkovi, kterému vtiskla polibek. Chytila ho kolem krku a on ji zvedl ze země. V jedné ruce stále měla pomeranč, v té druhé svou žlutou kabelku. Když ji mladík pustil, zvedla mu před obličej pomeranč. Přičichl k němu a usmál se. Natěšeně mu ho vtiskla do nastavené dlaně.
/“Pro tebe můj drahý.“/ :)
13.04.2008 - 21:41
ale to mělo být jen vyjádření momentálního pocitu..
mělo to být rychlé, bez zápletky, ani ne povídka..
jen.. zařazení je občas opravdu těžké ;)
mělo to být rychlé, bez zápletky, ani ne povídka..
jen.. zařazení je občas opravdu těžké ;)
13.04.2008 - 21:22
Budu se jen opakovat. Jako pocitovna dobré, ale jako povídka - chybí tomu napětí, zápletka, cokoliv, co by jako povídka čtenáře upoutalo.Je to prostě jen vyjádření momentálního pocitu, nic víc.
12.04.2008 - 19:58
hm hm :)
popřemýšlím nad tím :), ale samotný text měnit nebudu /až na ty odstavce, v tom máš opravdu pravdu/, protože mně se to líbí tak jak to je - pro mě to vyjadřuje mou náladu přesně.. ;)
a - možná ten dojem dotváří ta písnička, která je zmíněna v anotaci. :)
Má to být bez děje, má to být moc rychlé na jakkékoliv "vžití", má to být jen uspěchané štěstí - ale nekončící :)
Tím se nechci obhajovat před tvým komentářem, ale jen ti přiblížit mé úmysly, když jsme to psala ;)
Tak - a na závěr - děkuji za názor. :)
hh. ;)
popřemýšlím nad tím :), ale samotný text měnit nebudu /až na ty odstavce, v tom máš opravdu pravdu/, protože mně se to líbí tak jak to je - pro mě to vyjadřuje mou náladu přesně.. ;)
a - možná ten dojem dotváří ta písnička, která je zmíněna v anotaci. :)
Má to být bez děje, má to být moc rychlé na jakkékoliv "vžití", má to být jen uspěchané štěstí - ale nekončící :)
Tím se nechci obhajovat před tvým komentářem, ale jen ti přiblížit mé úmysly, když jsme to psala ;)
Tak - a na závěr - děkuji za názor. :)
hh. ;)
12.04.2008 - 19:30
Je to taková pocitovka... moc rychlá na to, aby se člověk vžil do děje...
I když je dílo poměrně krátké neškodilo by ho rozdělit do odstavců...
Myslím, že užitá slova by mohla být pestřejší a nemusela by se rozhodně opakovat...
Dílo asi mělo vyjádřit tovji šťastnou náladu, ale bohužel mne nezbývá říci nic jiného než: "Radost to dílko na mne nesálalo."
***
Jako pociťovka dobré, jako povídka nic moc...
I když je dílo poměrně krátké neškodilo by ho rozdělit do odstavců...
Myslím, že užitá slova by mohla být pestřejší a nemusela by se rozhodně opakovat...
Dílo asi mělo vyjádřit tovji šťastnou náladu, ale bohužel mne nezbývá říci nic jiného než: "Radost to dílko na mne nesálalo."
***
Jako pociťovka dobré, jako povídka nic moc...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Barevně italská : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Byla to pro mě velká neznámá
Předchozí dílo autora : Bílá gerbera
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Raphael [17], LucasBun [14], Rico11 [13], incompris [13], taron [13], Akaren [12], jaroslav [11], Olivka [10], markky [8]» řekli o sobě
Sarllot Johan řekla o loner :Můj poetický démant