... žijeme a tak ... ubližujeme ...
přidáno 10.04.2008
hodnoceno 5
čteno 1661(22)
posláno 0
Když někdo zazvonil
Jedl jsem večeři
To moje svědomí
Stojí tu u dveří

Pořád mi vyčítá
Komu jsem ublížil
Víš to že nechtěl jsem
Prostě jsem jenom žil

Můj život vpletl se
Do cizích životů
Jak keře růžové
Se vpletou do plotu

A cizí životy
Vpletly se do mého
Někdy to bolelo
Ťalo do živého

A šrámy zůstaly
Dlouho či jen pár chvil
Těm kdo mě ranili
Dávno jsem odpustil

Komu jsem ublížil
Snad odpustíte mi
Kdo mi to spočítá
Je moje svědomí
přidáno 21.12.2014 - 16:34
Pěkná.
přidáno 11.04.2008 - 23:23
Zase jedna hluboká pravda. Znovu opakuju - kdo umí, ten umí!
přidáno 10.04.2008 - 19:23
Moc hezky vystiženo!!!
přidáno 10.04.2008 - 18:42
a to je často ten neeejvětší trest...takový duševní fackovač...
přidáno 10.04.2008 - 18:36
ano ano ano :-) ..svědomí nás vždy dostihne, bdící, spící..neunikneme

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Svědomí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Protěž
Předchozí dílo autora : Lásko

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming