Zvracení

Jsem unavená
ze všech těch vánic
plískanic
hořících hranic
a srdcí
obnažených v
horkých zpocených dlaních
Rukou
prsou
a jejich syntézy.


Dívky se válejí na podlaze
poplivané
rozšafně vesele trapné
se vystavují
a trhají svá trička
Muži se předhánějí
kdo je poleje víc
vodkou
ginem
rumem
zelenou
trávou posekanou na mramorovém nádraží
a pak se snese dolů jako vzrušený
dech mlhy
těsně předtím
než to bude stát
příliš


Křivé a velké zuby vystupují
z úst
cítím dech alkoholika a
myslím na Karkulku


Padla jsem do oka
jako zrnko pylu
mezi těmi tisíci
zrovna alergikovi
a na ústa se mi přisála
slizká opilá pivní ryba
mám pocit medúzy
a nikdo se mě vlastně neptal
jestli mám
medúzový ryby
ráda


Sedím na dřevěné lavičce ozdobené vyrytými nápisy
Si čubka
Co máš dnes za kalhotky?
A sním o tom, že to jednou dopadne jinak
Krajkované
Z nudy popíjím pivo
které smrdí
které mi nechutná
ale chlapci ho dívkám kupují rádi
přerádi
a vůbec netuší, že nemají
žádnou
fantazii.


Hledám Dostojevského mezi pivními tácky.


Sleduji falešné muzikanty a
pot letící
na fanynky
hýřící v extázi a
sexuální agonii
očního orgasmu
zatímco mi pochybná existence vysvětluje
že se mi teda ozve
za týden
a nemá ani páru o tom, že doufám
že se neozve
už nikdy


Jsem opravdu okouzlená
z toho třpytu
lesku
naleštěných prsatých pannen
symbolů ctnosti
a myslím, že takové nadšení ani neunesu


Snad mi záchodová mísa pomůže
v přemítání
posbírá mé nadšení
rozlámané na kousky
z pozvracených koberců
zatímco visím v předklonu
a tisíc světů
a večerů
mi utíká
skrz prsty.


Zalykám se rozhořčením
když odemykám závoru
a další den
ze studu
venku
stavím eiffelovku
zatímco hledám cestu
domů
A oči mám zavázané obvazem z pampelišek,
lilií
a černého čaje


To abych byla v klidu


Autobusové topení
mi hřeje lýtka
a já přemítám
že se říká
Žij, jako by nebylo zítřka
a není na tom vlastně špatného
nic
kromě toho,
že ten zítřek
stále přichází