(...srdce nesoudí...)
![]() ![]() ![]() ![]() |
Láska je růže
která nikdy neuvadá
A bolest odplouvá
jak loňský sníh
Jen malá slza
zrcadlí se na dně
té lásky
která věčně hoří
v nich
která nikdy neuvadá
A bolest odplouvá
jak loňský sníh
Jen malá slza
zrcadlí se na dně
té lásky
která věčně hoří
v nich


Orionka: To je moje zkušenost... ale samozřejmě záleží na tom, co si kdo pod pojmem "láska" představuje... Díky, jsem ráda, že se Ti líbí :)

S druhým řádkem bych si dovolila trochu polemizovat :). Ale líbí se mi, je lehoučká.

Snad proto, že jsme (resp. dokud jsme) lidské bytosti, musí tam být slzička toho protikladu.
Díky za sdílení tvého emotivního dílka :)
Díky za sdílení tvého emotivního dílka :)

vanovaso: ...v lidských srdcích - včetně mého... Vím, že to je dost nesrozumitelné, ale je to hodně osobní (ještě víc než obvykle ;-) :-( )

čtu ji stále dokola, ale nemůžu přijít na to, v čem hoří láska...Ale první sloka se mě hodně dotýká...včetně výběru květiny ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Forever : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Naděje
Předchozí dílo autora : Město se do tmy halí zvolna...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX