přidáno 17.04.2015
hodnoceno 7
čteno 1533(15)
posláno 0
Hvězdy visí na nebi
jak vzácné drahokamy
a ty zas jsi vedle mne
na prokletém loži
kde spánek nepřichází

Zatímco měsíc pluje
po nebeské řece
ty stále jenom mlčíš
a očima se mi směješ
Kam ta tvá drzost povede?

,,můj milý, co si myslíš
že tě jen chci trápit? ,,

"Nevim
vždyť jsi mi neřekla
co jsi proboha zač
Proč v noci přicházíš
a pak mne trápíš"

,,slyšíš, vnímáš mě?
Kdo jsi?,,

Měsíc doplul ke svému cíli
a ty tu už zase nejsi

ikonka sbírka Ze sbírky: Rozhovory
přidáno 18.04.2015 - 22:10
I ptali se Smrtě...
"Co nás čeká do budoucna."
A Smrť pravil:
"JÁ!"

A já si myslim, ze se zlepsujes a ze mas ale jeste co zlepsovat
přidáno 17.04.2015 - 17:01
Je to jako sen, sen náměsíčného, ze kterého se jednou probudí. :)
přidáno 17.04.2015 - 15:10
zvláštní...
přidáno 17.04.2015 - 11:14
Zajímavé
přidáno 17.04.2015 - 10:54
zajímavé
přidáno 17.04.2015 - 10:33
pěkné, čtivé ;)
přidáno 17.04.2015 - 07:50
Hezké, má to atmosféru a poetiku.
Jen snad poslední verše posledních dvou slok ve mně vyvolávají pocit rýmu, což mě malinko ruší.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kdo jsi ? : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Cesta
Předchozí dílo autora : žalozpěv

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming