přidáno 15.03.2015
hodnoceno 4
čteno 1132(11)
posláno 0
Stárneme,
je toho moc a přitom tak málo,
spím a jsem tu jakoby sám,
na to všechno a vlastně na nic,
Sám proti sedmihlavému Nic.
Zpívej, tancuj, hoduj pij!

Nic z toho už mě dávno nebaví,
zpívej, mlč, hoduj, žij.
Zbyli jsme na svět sami.
My dva - já a já.
Ale my už dál nechceme,
takhle nás to nebaví,
takhle nám to nejde.

Spi,
probuď se,
bez krve,
tak jako včera.
přidáno 29.03.2015 - 14:55
neoslovilo, promiň
přidáno 16.03.2015 - 20:25
Whetley: je to možné :-P
přidáno 16.03.2015 - 17:57
ioreth: ano, to možná proto, že tam žádná forma není. Zpřízněná duše?
přidáno 15.03.2015 - 21:55
forma se mi sice moc nelíbí. ale obsahu naprosto rozumím a momentálně zažívám podobné pocity.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stárneme : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : blitek
Předchozí dílo autora : nesnáším sladkosti

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming