 08.03.2015 3 984(12) 0 |
Nic není tak, jak vypadá
a život je pouhá hra.
I růže na slunci uvadá
a loď naděje potopila ledová kra.
V očích škrábe mě trní,
a tak slzy zalévají tvář.
Když mrkám v zapomění
i můj rozum je lhář.
Nic není tak, jak vypadá
a láska už neexistuje.
Srdce na kusy se rozpadá
a už ani nevibruje.
V hlavě dějí se mi věci,
neboť přemýšlím, co bude dál?
Sto let zavřený v kleci,
tak jsem v divadle vypadal.
a život je pouhá hra.
I růže na slunci uvadá
a loď naděje potopila ledová kra.
V očích škrábe mě trní,
a tak slzy zalévají tvář.
Když mrkám v zapomění
i můj rozum je lhář.
Nic není tak, jak vypadá
a láska už neexistuje.
Srdce na kusy se rozpadá
a už ani nevibruje.
V hlavě dějí se mi věci,
neboť přemýšlím, co bude dál?
Sto let zavřený v kleci,
tak jsem v divadle vypadal.
09.03.2015 - 09:22Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nic není tak, jak vypadá : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Dítě z nového světa
Předchozí dílo autora : Světlo ve tmě
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
