Jedno velké nedorozumění

Obestírá mě
modrá bublina
je tak modrá,
že když se na mě přes ni díváš
naprosto splývá s mýma očima.

A teď fouknu,
koukej, teď fouknu
zhluboka fouknu
a mikrokousky bubliny,
která mě obestírala
splynou s mýma slzama.

Je mi tak nějak zima
vevnitř
jakoby se moje vnitřnosti
a hlavně oblast kolem srdce
dostala ráno z peřiny
a otužovala se.
Nebo šla ven do mrazů
jen v krátkym tričku.
Je to nepříjemný.

Nejraději bych zavřela oči
a splynula s okolím.
Rozjímala nad tím,
že tvoje
rozčílená, nerudná a nevlídná
energie
naráží
do té modré bubliny tak,
že nakonec musím,
já musím
hluboce fouknout!!!

Nejraději bych zavřela oči
a splynula s okolím.
A rozjímala nad tím,
jak moc si uvědomuji,
co mi všechno
ta bublina dala.
Nad tím,
že ji za chvíli budu muset
zase znovu nafouknout...