přidáno 16.02.2015
hodnoceno 2
čteno 929(12)
posláno 0
Pri pomníku ich spoločnej lásky,
chcela jemne žehliť vrásky, čo
mu sama spôsobila. Bolesť,
taká živá, hádam, že sa previnila,
tým, že sa znova zaľúbila?

/Do iného, hriešnica./

Chcela ho požiadať, nech
udrie ju kyticou z orchideí,
koniec-koncov veď, je to
jeho obľúbený kvet; ona ťažko
znáša slzy hanby, však má na svedomí,
smrť snov a ídeí, ktoré spolu budovali.

/Tak jej treba, nehanebnica./

Ako zopár mužov pred ním,
prisľúbil jej manželstvo a deti.
Iná mu ich porodí.

Prvý raz okúsila trpkosť zrady
z druhej strany barikády.
Ocitla sa v role vraha,
to sa veru nestáva.

Neostal jej dlžný nič;
- na pohrebe lásky hádam
nezrodí sa nenávisť medzi
nimi dvoma - bola by to škoda.

Jeho nežný nezmysel, skončil ako debakel.

(Bol to krutý výmysel)

Láska sa vraj láskou vraždí, ale
toto je prisilná šálka kávy.

Blahorečiť osudu, že to takto zariadil?

přidáno 16.02.2015 - 15:41
Homér: Ver tomu že hej, Michal. Len neviem, čím to je že priťahujem magorov. :-/ PS: Prečítaj si tú, čo vycapím zajtra a pochopíš.
přidáno 16.02.2015 - 14:14
Pokud je ti líp, tak určitě blahořeč.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ako zabiť lásku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Pachuť strachu
Předchozí dílo autora : Zelená

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming