přidáno 10.02.2015
hodnoceno 4
čteno 1345(12)
posláno 0
usínat ve štěstí
žít si sen neřesti
budit se v zármutku
nahý a bez skutku

vzpouzet se nahotě
oblekem kašmíru
zříci se nevlastněného
světla hvězd avšak mého

propít ven samoty
střízlivět z nicoty
být bytem v prostoru
protonem v záporu

tím vším tím sám
pak že to nevnímám
nikdy své lásky
usínám
přidáno 11.02.2015 - 20:36
neřekla bych laciné nic, máš tam krásné obraty, a já z toho cítím ten krásný polospánek...
přidáno 11.02.2015 - 11:30
Líbí se mi, ale asi by fakt bylo lepší "oblek z kašmíru". A ten konec mě trochu zklamal. "Nikdy své lásky usínám" - to mi nedává smysl. Možná "nikdy své lásky neuspávám.." Jinak moc fajn slovní obraty - podle mě :)
přidáno 11.02.2015 - 00:20
Dalsi lacine nic - co bylo prodano priliz rychle (detsily naleznes v komentari od Zamily
přidáno 10.02.2015 - 20:02
No, atmosféra básně není z nejhorších, ale ty krkolomné rýmy, někdy výrazy vůbec nevhodné do takové básně plus jakási absence předložek, která činí u určitých veršů podivnou nesrozumitelnost ... Např.: "oblek kašmíru" - asi "z kašmíru" ? Pak ta zmatená poslední strofa, nedává to moc smysl - jakoby tam chybělo nějaké slovo.

Ale líbí se mi to:

"budit se v zármutku
nahý a bez skutku"

Škoda, že toho není víc. Zamakej :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
brou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : vákuum žárovky
Předchozí dílo autora : rýmování o třetí II

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming