....
přidáno 05.02.2015
hodnoceno 1
čteno 758(7)
posláno 0
Padám doprostřed tvého těla,
struna se rozezněla
já tiše polibky ti vracím,
jen v pocitu se ztrácím

když v tiché tvé hladině,
soumrak,co nevině
břehy tvé prochází,
kde jen Adam s Evou
zůstali nazí
ze svojí múzou


Jen číst ti ty básně
co zřetelně,a jasně
ve svitu měsíce
neřeknou vice
/Potěší/.
přidáno 06.02.2015 - 16:08
No, vidíš, jak to jde, když se musí :-D Vcelku pěkná báseň. Hezky čistá, bez Tvé klasické předimenzované interpunkce apod. Dneska jen minimum překlepů :-)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Neřeknou více. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Kdo ví...
Předchozí dílo autora : Krám z nadějí.

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming