Svatební

Láska prý je, když ztratíme sebe a v sobě nalezneme toho, koho milujeme...:-)
I když já to mám teď opačně...

Zamila: Já vím, psala jsem ji s takovou dívčí naivitou... Ale ta poslední sloka má snad věčný smysl, né? :D
Díky za koment :)

Myšlenka je fajn, ale ta báseň mi přijde nějaká nesourodá, neplyne volně, je tam znát ta "starobylost" ...

Tamir: děkuji, to mě těší :)

Yana: Díky za krásný komentář :)
Už v dětství si ze mě můj děda utahoval, že jsem takový jeho filozof :D Ale rozuměli jsme si.
Lásku můžeme hledat po celém světě, ve všem a ve všech, ale pokud ji nenajdeme nejdřív v sobě, neuvidíme ji nikde kolem...

vanovaso: Děkuji a přeji příjemné rozjímání .) :)

Timothy A. Postovit: Děkuji :) Nj, není dokonalá, ale mám ji ráda. Psala jsem ji někdy v pubertě, s takovou tou dívčí naivitou.

husina mnou proběhla
jasné pěkné, k zamyšlení

můžeš mít naději a víru, nemáš li však lásku nemáš nic...to mě napadlo při čtení těchto veršíků, s Lenčou se ráda zamýšlím, její básničky jsou lehce filozofující

Moc pěkná a pro mne důvod k rozjímání...

Je to velmi pěkné, rytmus je však takový říkankový - to je snad jediné.)