...
přidáno 25.01.2015
hodnoceno 10
čteno 1135(16)
posláno 0
Jsem tvoje světluška v temné noci
do zahrad rajských
spolu vcházíme
něžnou rozkoší
až na vrchol pozemského nebe

tam roste květ jabloňový
a po stromech se hadi plazí



Jsi ty
Jsem já
Jsi můj
Jsem tvá

Jsem tvoje panna znovuzrozená


Jsme v zítřku obsaženi
jen sami dva


a svými srdci ochočíme hady

ikonka sbírka Ze sbírky: Čokoláda
přidáno 25.01.2015 - 17:38
korálek: děkuji ... to jsem ráda...
přidáno 25.01.2015 - 17:36
Dozor: děkuji za milý komentář a zastavení...
přidáno 25.01.2015 - 17:35
Lenča: děkuji, těší mě to...
přidáno 25.01.2015 - 15:53
krásná světluška a krásná láska - jsi můj, jsem tvá , ty a já - sami dva - mě také hodně oslovuje :-)
přidáno 25.01.2015 - 14:42
A propos taky mě hned trkla ta světluška :-) Mam totiž takovou e-mailovou adresu :-) Kde je světluška arabsky jako "as-sirádž" :-)
přidáno 25.01.2015 - 14:40
Krásné, procítěné. Světluška moc pěkná:)
přidáno 25.01.2015 - 14:38
Opravdu nádherná. Nejvíc mě okouzlila druhá část :)
přidáno 25.01.2015 - 14:20
vanovaso: Chi chííí :-) Seš kočka ! :-) :-D
přidáno 25.01.2015 - 14:07
Zamila: díky, ... a co se portrétu týče, taky to vizážistce trvalo, než mě upravila...
přidáno 25.01.2015 - 12:38
Asi to bude znít zvláštně, ale nejvíc na mě v básni doléhá ono:

"Jsi ty
Jsem já
Jsi můj
Jsem tvá"

+ lechtivý autoportrét :-D Né, líbí se mi to, "pozemské nebe" je fajn :-) Tam je pěkně ...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Jsme v zítřku obsaženi : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : A strach má
Předchozí dílo autora : Snídaně

» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]
» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :
Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming