přidáno 04.01.2015
hodnoceno 6
čteno 1212(13)
posláno 0
bojím se že bych mohla říct ano
a zlomit svou vášeň pro jinou
bojím se že mám to spočítáno
že mé dny se v samotě rozplynou

bojím se že bych mohla říct ne
mé první druhé a těm ostatním
bojím se že myšlenky mé
nezvládnou zkrotit můj vlastní stín

bojím se že nevím co říct
a další náš nádech zmizí v tichu
bojím se že chci mnohem víc
než můžu si vzít v tvém jediném hříchu

přidáno 14.05.2023 - 17:39
Strach, ten je tu pořád. Hezká báseň.
přidáno 04.01.2015 - 13:28
Zamila: vanovaso: Lenča: misháá: díky. a to si pořád člověk říká, že se ničeho nebojí a pak najednou PRÁSK a je v tom zase. jen kdyby nám ten strach nebránil v tom, abychom byli opravdu šťastní...
přidáno 04.01.2015 - 12:02
Pro mě absolutně aktuální :-) A pěkná ... :-)
přidáno 04.01.2015 - 10:35
strach... jsme my sami... jo, taky to znám...hezký...
přidáno 04.01.2015 - 07:10
Krásné :)
přidáno 04.01.2015 - 03:12
Tak ta je úžasná. Tohle přesně znám. Strach je nekonečný a my v něm plaveme.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Bojím se : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : O prázdných očích tvých
Předchozí dílo autora : Naše jména ve větvích

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming