přidáno 16.12.2014
hodnoceno 9
čteno 1144(11)
posláno 0
Ano, chápu, že
nemůžem´ být spolu.
Dosud jsme nezvládli
života školu.
Já mám žít tady
a ty zase tam,
učit se musíme
každý sám...

A proto prosím teď
mé milé srdce:
„Přestaň mě trápit -
- buď rozumné přece!“

Jenže srdce nehodlá mít
´rozum´!
Vlastně vůbec nerozumí
slovům...

Pak uslyším tiše zaznít
jeho smutný hlas:
„Já dokážu jenom cítit.
Tak dej mi, prosím, čas...“

přidáno 17.12.2014 - 22:28
Lenča: Lenča: Snad ano! To poetické touží a miluje dál, jakkoli nerozumné se to jeví...:-)
A Tvá báseň se moc hezky čte. Zejména ten závěr je mi blízký! :-)
přidáno 17.12.2014 - 19:12
Zamila: Díky :)
Jó, na závěrech si dávám záležet :D
přidáno 17.12.2014 - 19:11
shane: Krásné verše - ale to se týká pouze fyzického srdce .-)
přidáno 17.12.2014 - 19:09
loner: No jo, věčná školačka :)
přidáno 17.12.2014 - 19:09
vanovaso: Díky .-) Ač to zní jako klíšé - čas opravdu umí léčit...
přidáno 17.12.2014 - 07:51
Pěkná - a závěr především ... :-)
přidáno 17.12.2014 - 02:09
Dej mi čas! Až zkornatím
touhou již nepotrápím,
klidně budu pumpovat,
nebudu chtít lásku znát!
:-)
přidáno 16.12.2014 - 21:53
.... tak nejak jsem to cetl a rikal jsem si ... jak mile od skolou povinneho devcete :) ...
přidáno 16.12.2014 - 21:29
taky to tak mám, i když se bráním, ...hezká

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Nerozumné srdce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Sama sobě vládnout...
Předchozí dílo autora : Příchod psího miminka

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming