přidáno 29.11.2014
hodnoceno 1
čteno 734(14)
posláno 0
z pletiv a mříží jakýs žár
sálá když slyším o člověku
hroty sahají na rozum
vzít odvahu, dát milodar

stín až si vezme
vlastní tvar
hodin pár
zůstat na křišťálu stát...

...ve svém utajeném bytí
vždycky se v noci vznítím
na vlastní duši
musím stepovat
přidáno 30.11.2014 - 07:40
tak to je opravdu stínové divadlo, jako bych seděla v hledišti a cítila tu atmosféru, moc krásná...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Stínové divadlo na chodníku : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Nejblíž
Předchozí dílo autora : Neděle

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming