Ze sbírky: "Uvadlá květena"
přidáno 24.03.2008
hodnoceno 3
čteno 1824(17)
posláno 0
Schází mi


Tvé něžné pohlazení
tvé doteky plné něhy,
vášně.
Tvé polibky z lásky
tvůj zájem o mě.
Komu mám teď skládat
svoje básně?
Ostatní říkají:
„Jdi si to jinam vykládat,
ty jeden blázne.“
Potuchy o lásce nemají.
My dva jsme si souzeni,
jako moře a břehy,
jako ptáci a nebesa.
Patříme k sobě,
tak jako do karet esa,
jako liška do lesa…
scházíš mi stále více,
tvůj úsměv, tvoje líce…
ve svém srdci tě nosím…
vrať se mi…
prosím…

ikonka sbírka Ze sbírky: Uvadlá květena
přidáno 24.03.2008 - 17:55
Rozpor je to správné slovo... a děkuji za označení upjatý básník, já bych se tak nenazval... a tou kritikou... no... někdy nešetřím, ale pořád si myslím, že jsem celkem mírný... asi degradace ze saspi, kde mi díla trhaj na cáry... =D...
přidáno 24.03.2008 - 16:38
Miro ty jsi zvláštní člověk, říkáš že je to kýč a pak, že ti něco v tobě ji nedovoluje smazat... to asi ta láska ...jako by jsi měl v sobě rozpor - jednoho, toho upjatého básníka co nešetří kritikou a pak člověka co miluje... ale to asi nejsi sám, je vás víc :) ...jen můj názor
přidáno 24.03.2008 - 15:39
Už tu i myslím jednou byla
Je to asi největší kýč, co mám napsaný a zároveň je to snad nejstarší básnička, co mám... nevím proč, ale je v ní něco, co mi nedovoluje jí smazat...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Schází mi : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : ARÁB
Předchozí dílo autora : Prostě to vzdávám

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming