21.10.2014 18 1303(22) 0 |
A po dešti
z hlubokého dechu
rozechvĕl mne zlehka
jemný tón
tak nĕžnĕ
tiše
hraje jenom on
Jako na javorové housle
z dřeva mlčeného
A bez ticha není ani zvuk
pak dál se chvĕji
...
do pomlk
/i housle
mají duši/
z hlubokého dechu
rozechvĕl mne zlehka
jemný tón
tak nĕžnĕ
tiše
hraje jenom on
Jako na javorové housle
z dřeva mlčeného
A bez ticha není ani zvuk
pak dál se chvĕji
...
do pomlk
/i housle
mají duši/
Ze sbírky: Jako se vine modrá cesta
23.10.2014 - 12:31
Leslie: mockrát děkuji! udivuje mě, jak zase ty dokážeš dílo ohodnotit a vyzdvihnout něco konkrétního, to mi nikdy nešlo, myslím... ještě jednou děkuju.
23.10.2014 - 12:29
smarstin: grainne: Yasmin: ŽblaBuňka: moc děkuji za komentáře :) jsem ráda, že se líbí :)
22.10.2014 - 12:19
Nádherná. Mě naopak "z dřeva mlčeného" nadchlo snad nejvíc. Naopak takovýhle novotvar je to, co báseň pozvedne o trochu výš, dá jí nový rozměr. A čtenáře pohladí a vryje se mu pod kůži, protože tvá vyjádření jsou neotřelá, hledáš (a nacházíš) nové způsoby, jak vyjádřit něco, co jiným vyjádřit nejde. To mě baví. To dělá tvou poezii jedinečnou.
21.10.2014 - 10:38
Je krásná. Lehounce na mě z ní dýchá Skácel. Hlavně právě asi tím "mlčeným dřevem" :-) Moc hezké...
21.10.2014 - 10:29
Zamila: já češtinu miluji. a i když jsem ji nestudovala, částečně mě živí (korektury, apod.), takže se neboj, já jsem ta poslední, která by ji chtěla poškozovat. při psaní básně jsem si vzpomněla na nějakou lidovou píseň nebo poezii, kde, mám pocit, byl podobný nebo stejný tvar slova použit. (mě zase dráždí tvoje "čecháčské" výrazy, byť v komentářích, tak každého dráždí něco jiného :D)
21.10.2014 - 10:23
ioreth: Jasně :-) Já nemůžu říct, že mi to vadí, jen mě to jako češtináře vždycky trochu ... podráždí :-) Na jednom autorskym čtení, kterýho jsem se účastnila, měla jedna spolučítající poezii složenou snad jenom z novotvarů a to byla málem moje smrt :-D
21.10.2014 - 10:18
Zamila: právě jsi ho poznala ;) já si myslím, že literární novotvary (neologismus), které jsou dobře pochopitelné, mají svůj účel (co takhle: smuténka, lichožrouti, divnolásky, balábile, hrdobec, apod.? mě to teda rozhodně baví). a dík za komentář
21.10.2014 - 08:39
Krásné. Z dřeva mlčeného a dál se chvěji do pomlk mě dostalo. Procítila jsem si ji.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
I housle mají duši : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : starodávná zima
Předchozí dílo autora : noční petrohradská