Kousek snu..

Šeří se, letní den potichoučku střídá teplá noc, která s sebou nese příslib jedinečného, neopakovatelného okamžiku splynutí dvou duší, dvou sobě si vzácných těl..

Ležíme spolu nazí na velké posteli, povlečené bělostným prádlem, oči obrácené vzhůru, okna dokořán. Hledíme na hvězdy a vychutnáváme si svou vzájemnou blízkost, na kterou jsme tak dlouho čekali. Na parapetu tiše přihlíží žlutě zbarvený plamen svíčky, která má být němým svědkem našeho splynutí, našich nadějí..

Cítím svou nesmělost, možná i obavu, ale než jí stačím vyhlásit válku, chytáš mě pomalu za ruku, nakláníš se nade mnou chystajíc se mě políbit, cítím se jako princezna, jako ta nej princezna na celém širém světě s tebou, vím, že se nemusím ničeho bát, padá hvězda!

Chci se utopit v tvých polibcích, nechám tvou ruku, která mě tak jemně hladí po tváři, krku a prsou a vychutnávám si plnými doušky ten nádherný pocit, že teď patříš jenom mně. Moje nesmělost se vzdává bez boje, má ruka vystřelí jako šíp, začne ti čechrat vlasy, vkládám tvou hlavu do svých dlaní, abych se ti mohla podívat do očí a vidět v nich odraz svého krátkého štěstí. Mám chuť tě líbat a začínám na čele, pomalu se sunu k tvým dychtivým rtům a lehce je ochutnávám svými. Hladím tě po prsou, po krásném tmavém kožíšku jako stvořeném k milostnému pohrávání a pak se pomalu dostávám níž, až k tvému nejtajnějšímu místečku, kde začínám cítit tvou touhu..