Jednoduchá matematika (4)

Cítila jsem se tak skvěle, že mi náladu nemohla ani škola pokazit, seděla jsem a koleny se opírala o lavici a koukala z okna, jak si lehký vánek hraje s listy. Časování sloves šlo jedním uchem tam a druhým ven a já jen vnímala to štěstí, co jsem cítila v sobě díky Derekovi. Musela jsem se usmívat a v břiše jsem cítila motýlky, jako když jsem se do něho zamilovala.

Příjemný pocit se ale během chvilky změnil v nepříjemné tlačení a pocit, že se pozvracím. Vyletěla jsem ze třídy rovnou na záchod. Snídaně i svačila, skončila v záchodě. "Pojď, zavoláme rodičům, ať si pro tebe přijdou." Ozvala se nade mnou učitelka. Nechtěla jsem tátu otravovat v práci, ale z ničeho nic, jsem se cítila slabá. Když jsme šly do třídy, abych si sbalila věci, podlamovaly se mi kolena a bez pomoci, abych ani nedošla.

Doma jsem sebou plácla do postele a táta mi donesl čaj a uhlí. Vypila jsem asi půlku, než jsem musela zase na záchod. "Pokud se to nezlepší, vezmu tě zítra k doktorovi." Zabručel táta neochotně. "Hm." Přikývla se a zachumlala se do deky. Usnula jsem.

Vzbudil mě zvonek, venku už byla tma. Vedle mě byla rozvrtaná deka a místo bylo ještě stále teple, Derek byl tady. Kam si šel? Napadlo mě a sešla jsem dolů. Ve dveřích stála Ema a Derek se rozespale škrabal na hlavě. "Pojď dál." Zabručel. "Ell je…" Otočil se. Stála jsem těšně za ním a usmívala se. Něžně mě políbil na čelo, ale pak si mě přitáhnul a začal mě líbat vášnivěji. "Nechte toho. Stačí máma a tvůj táta." Zakňučela.

"Můj táta?" Prudce jsem se od něj odtáhla a pozorovala, jak si klidně svlékla mikinu a šla do kuchyně, jako by to byl její dům. Šla jsem za ní. "Máš něco k jídlu?" Zeptala se. "Jo, a cos to říkala o mém tátovi?" Začala jsem jí chystat večeři. Derek si sednul vedle ní, s očekáváním ji pozoroval. "Přišla jsem domů z tančení a viděla jsem mámu a tvého tátu, jak se líbají...nechtěla jsem je rušit, máma vypadala spokojeně." Řekla pomalu, jako by váhala nad každým slovem.

Postavila jsem před ni rohlík se sýrem, ten má Ema ráda, a před Derecka se šunkou, ten zase měl rád on, já si vzala jen rohlík, nějak jsem na víc neměla chuť. Zato Ema si pak dala ještě jogurt a pak ještě vajíčka na tvrdo. Byla to vtipná chvilka, já i Derek jsme se na sebe usmívali, Ema měla v každé ruce vajíčko a na střídačku si z nich ukusovala. Derek to po chvíli nevydržel a s úsměvem se vytratil do koupelny.

"Mě by nevadilo, kdybys byla moje sestra." Prohlásila Ema potichu. Usmála jsem se. Na to jsem nepomyslela. Ema zatím zkoumala pohledem kuchyni. "Máš ještě hlad?" usmála jsem se. Nikdy bych nevěřila, kolik se toho vleze do takové drobné holčičky. Ema místo odpovědi začala zkoumat ledničku.