Poražený

Světlo se náhle zhasíná
a potlesk pomalu usíná.
Poslední kostka byla vržena
a opona s hrdostí stažena.
Prázdno začalo se ozývat
a dveře za mnou zavírat.

Na rukou vlastní krev
a v uších mi stále zní řev.
Po tváři mi stéká pot,
který dopadá na špičky bot.
V očích se mi ronily slzy,
které by nezastavily ani vodní jezy.

Když vítězové ovace sklidili,
tak lidské pohledy mě zabily.
Jejich lásky je líbali
a na mě hlasitě pískali.
Těžko to někdo někdy změní,
jak se cítí poražený.