Těžký to život vojáka....

Pamatuju jsi to jako by to bylo včera.
Napochodovali k nám do školy a říkali že budu hrdina.
Tak jsem popadl nabídku s radostí.
Bohužel s nevědomostí.

Bylo mi tenkrát devatenáct let.
Napochodoval jsem do armády s hrdostí jako lev.
Pamatuju když mi prvně zastřelili kamaráda.. všude tekla krev...

Řekl jsem že to bude dobrý!
Ale moc dobře jsem věděl že jeho život končí..
Kamarádi padaj v řadě.
Bojím se že to nikdo nepřežije..

Popadám pušku a zabíjím druhé.
Říkali mi generálové že to je to správné.
Tak zabíjím čím dál víc dále.
Za našeho milého krále..

Slibovali mi slávu když budu bojovat s přáteli za vládu.
Ale nikdo neříkal že to má chybu.
Musím položit život abych pomohl národu.

Prej že čest své vlasti kradu!
Když odhazuju pušku a říkám seru vám na válku!
Zabíjet druhé to k smíchu je.
Však každý muž bratrem mi je.

Nakecali nám mnoho keců o slávě a přepychu.
Ale nic o tom že ztratíme lidskost a že už nikdy neuvidíme svou matku..
Ztratil jsem ke svému národu lásku.
Když postříleli mé kamarády za to že odmítli podporovat válku.

Těžký to život vojáka když z okamžiku ztratí hromadu kamarádů.
Nezbyde mu nic jiného než říct pomstím tě brachu...-Anonymus