přidáno 04.09.2014
hodnoceno 4
čteno 971(20)
posláno 0
Dřív oči plné plamínků,
najednou stoupá dým a vše pohasíná.
Když se do nich dívám...
...nevidím nic.

Nic víc než pusto, prázdno, zklamání.


Veškerá radost je pryč,
že prý já ji zničila,
to mě k šílenství dohání.
přidáno 05.09.2014 - 19:51
taron: Děkuju, moc si toho vážím...
přidáno 05.09.2014 - 19:51
Devils_PIMP: Děkuju moc za názor :)
přidáno 05.09.2014 - 16:45
hm...tak ta se povedla, název sedí ...
přidáno 04.09.2014 - 17:05
Devils_PIMP
Libi se mi to spojeni pohasinani a plaminku to je moc pekna vec.

(Myslím si ale, že by se to ale dalo zvládnout co se poetiky týče lépe)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Neříkej mi vrahu : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Ta je o tobě
Předchozí dílo autora : Láska melancholika

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming