...
10.08.2014 7 973(10) 0 |
Zase jsem četl Tvé básně,
byl jsi mě otcem veršů,
nosil jsi úsměv v košíku
a stín měl z kapradin.
Kreslím si prstem v písku
jak v dávných mapách,
do snopů skládám vzpomínky.
Z polí se ztrácejí klasy,
tůně vysychají,
jen v sadech a vinicích roste krása.
Zas se mě vrátíš, budem ji trhat
a vonět budeš levandulí.
byl jsi mě otcem veršů,
nosil jsi úsměv v košíku
a stín měl z kapradin.
Kreslím si prstem v písku
jak v dávných mapách,
do snopů skládám vzpomínky.
Z polí se ztrácejí klasy,
tůně vysychají,
jen v sadech a vinicích roste krása.
Zas se mě vrátíš, budem ji trhat
a vonět budeš levandulí.
14.08.2014 - 10:16
moc na stylizaci nejsem, ale souhlasím se Zamilou, jinak souzvučím i dále s ostatními, první sloka je bomba, druhá navozuje dále nostalgicitu, třetí dává naději, že se jednou všichni sejdem? Tady, nebo tam, je to jedno...
každý jsme ztratili své nejbližší, své učitele, své milované...
jejich vůně se nedá zapomenout a je právě tak uklidňující jako vůně levandule...
každý jsme ztratili své nejbližší, své učitele, své milované...
jejich vůně se nedá zapomenout a je právě tak uklidňující jako vůně levandule...
11.08.2014 - 18:11
Něčím mě zaujala, snad ta lehká melancholie a vůně levandule, čtu ji dokola, možná ano není dokonalá, ale nevím čím takže vlastně je tak zvláštně light hezká
10.08.2014 - 22:57
MaPi prvni sloka je delikateska - proc jsi pak zacal hrat jinou notu? Jinak ostatni je velmi hezke
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Levandulová : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Na cestách osudu
Předchozí dílo autora : Vánoce