|
!!!!!!!!!!!!!
 04.08.2014 2 1580(16) 0 |
"Potrebuješ to ku šťastiu?"
Ani sa nenamáhal potlačiť
v hlase aroganciu!...
"Ja vám to neodporúčam vôbec, ale ak, tak
jedno, cisárskym rezom a v dohľadnej dobe."
Snívala som o tebe toľké roky, že mi
z toho hrabe a čas je zákerný zlodej,
čo nemilosrdne kradne moju nádej.
Nemajú právo hrať sa na bohov, tí
šašovia v kostýmoch anjelov bez krídel,
nech si teda dajú pohov! Vychovám teba
aj tvojho súrodenca, tak, ako som to vždy chcela.
Na najväčší sen, čo v živote som mala,
rozhodne nechýba mi odvaha!
Naopak, denne rastie moje odhodlanie
priviesť ťa na svet, najmä, keď si okolie
neodpustí tie trapné poznámky, zatiaľ čo ja
počítam kočíky, čo vojdú mi do cesty
a budúce mamičky s oblými bruškami... už nemám
silu protirečiť, tak len mlčím a v tichu odriekam modlitbu.
Pokorená kladiem Bohu otázku,
či je toto súčasť trestu...
/Tak veľmi to bolí...naloží mi
toľko smoly? Unesiem ju ešte? Sama si za to
môžem - skákať z blata do kaluže, Bože!/
Navyše, už si ťa predstavujem
celkom jasne, vieš a faktom je, že
sa nechcem vzdať predstavy o tom, že
budeš mať modré oči, synček.
/Také isté, aké má tvoj otec/
Len či mi veľkoryso odpustí
a už viac nepomyslí na trpkosť
tej zrady.
/...v opačnom prípade sa totiž
nenarodíš, miláčik/
Ani sa nenamáhal potlačiť
v hlase aroganciu!...
"Ja vám to neodporúčam vôbec, ale ak, tak
jedno, cisárskym rezom a v dohľadnej dobe."
Snívala som o tebe toľké roky, že mi
z toho hrabe a čas je zákerný zlodej,
čo nemilosrdne kradne moju nádej.
Nemajú právo hrať sa na bohov, tí
šašovia v kostýmoch anjelov bez krídel,
nech si teda dajú pohov! Vychovám teba
aj tvojho súrodenca, tak, ako som to vždy chcela.
Na najväčší sen, čo v živote som mala,
rozhodne nechýba mi odvaha!
Naopak, denne rastie moje odhodlanie
priviesť ťa na svet, najmä, keď si okolie
neodpustí tie trapné poznámky, zatiaľ čo ja
počítam kočíky, čo vojdú mi do cesty
a budúce mamičky s oblými bruškami... už nemám
silu protirečiť, tak len mlčím a v tichu odriekam modlitbu.
Pokorená kladiem Bohu otázku,
či je toto súčasť trestu...
/Tak veľmi to bolí...naloží mi
toľko smoly? Unesiem ju ešte? Sama si za to
môžem - skákať z blata do kaluže, Bože!/
Navyše, už si ťa predstavujem
celkom jasne, vieš a faktom je, že
sa nechcem vzdať predstavy o tom, že
budeš mať modré oči, synček.
/Také isté, aké má tvoj otec/
Len či mi veľkoryso odpustí
a už viac nepomyslí na trpkosť
tej zrady.
/...v opačnom prípade sa totiž
nenarodíš, miláčik/
Ze sbírky: ♥
05.08.2014 - 08:38Yana: Stále verím v šťastný koniec, hoci moja viera je vplyvom okolností značne naštrbená...
05.08.2014 - 08:24no, tak to je silná báseň, myslím že se ti podařilo formu básňě zachovat, klidně by to mohlo být vyprávění, protože je v ní opravdu příběh, zoufalství, touhy a lásky...četla jsem ji třikrát, nacházím v ní dokonce více příběhů, je to skoro námět na román, snad s dobrým koncem?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
♥ ♥ : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Modlitba za naše nenarodené deti
Předchozí dílo autora : Svadobná II.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Traci [17], Ed.HaNy [14], Dany Lujs [14], Calime.CZ [13], Pavla358 [11], Verča Lazarú [2]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?
