Ne

NE


Nevím proč jsem a nevím proč budu,
nevím jak vyhnu se zkaženému osudu.

Toužím poznat smysl lidského života,
proč vynalézat inteligentního robota?

Jsem odpad jenom já a nebo celý lid,
je lepší Němec a nebo žid.

Proč chtít ovládnout celý svět,
život je jako jednoletý květ.

Každou chvíli jeden opadá a druhý rozkvete,
je moc vzácný, ale přesto jej utrhnete.

Co dobyješ, to nezískáš,
samou láskou nakonec svůj lid umačkáš.

Co nezískáš, to rozbiješ,
nevinně se na nás usměješ.

Nevnímáš bolest, která je všude kolem tebe,
ty se usmíváš a nad tebou se mračí nebe.

Nebe, které už nikdy nebude modré,
nebe, pod kterým už nikdy nic nebude dobré.

Já myslel, že život je dar,
ale všude je jen nezpoutaný zmar.

Pravda je a nebo není,
i když lžeš, nic se nezmění.

Všechno je tak, jak nemá to být,
o dokonalém Světě již neumím ani snít.

Něvěřím už těm chytrých řečím,
že když budu chtít, mohu se stát něčím,

něčím čím budu rád,
musí mě potkat dřív vzestup než pád?

Nesmím se smát, a proto se směju,
směju se všem, směju se jejich hněvu.

Potopila se moje loď u prostřed něhy
a já teď hledám nejvzdálenější břehy.

Uprostřed toho oceánu pustého
slyším jen cosi němého.

I když jsem s tebou, cítím se sám,
protože tvoji lásku postrádám.

Přemýšlím, říci ti to a nebo ne,
být blízko tebe trhá srdce mne.

Bojím se být k tobě upřímný,
vím, že ani já nejsem bez viny.