Ty hvězdy se ve vesmíru ztrací

Pocit mám jen z hořké dlaně
z horské stráně
potůček naší krve
jen smrti se urve

Já lehkým úsměvem
s ohněm si hraji
z nedopsaným úsměvem
co hříchy tají

A potom jen sčítám
svou nesmělost
když počítám
tvou lhostejnost

Když slova do tmy přichází
lavina slepého hříchu
soumrak co ovlaží
v podvečerním tichu

Ukrojím pocit jak slovo ve větu
si něhou násobím a tak si lžu
pozdě jen bránit světu
na krajíc jen hřích si mažu

Možná jen blázen to pochopí
ale dá to práci
jen to se možná slepí
Ty hvězdy se ve vesmíru ztrácí.