...
přidáno 25.06.2014
hodnoceno 5
čteno 1040(15)
posláno 0
Někdy si vysníš život z jeřabin
a v polednách se touláš borůvčím.


Ze stesku stavíš loďku do bouří, troskotá
a stáří vráskám kreslí stíny.


Poutníků bosé nohy bubnují píseň kamenům,
o lásce co zemřela.


Někdy se sny rozplynou,
jak mýdlová pěna.
přidáno 18.07.2014 - 15:13
jeřabiny, podzim, barevná škála - tak to vnímám já, vysnít si barevný, rozmanitý život...a toulat se v něm...

zbytek básně mi připadá unavený....nesplněné sny, zklamání...

pěkné... konec ale cítím jako Zamila dost useknutý... jinak moc pěkné.
přidáno 27.06.2014 - 16:54
Zamila
Pěkné :-) Jen bych tam možná místo "pěna" dala "bublina" :-)
přidáno 26.06.2014 - 16:28
Jirka je dnes zaměřen na ten chaos. :-)))) Naštěstí nepotřebuji poezii do detailu rozumět, jde mi o pocit... malbu slov, obrazy, obratnost... o všechno. Myslím, že srozumitelná je až až a ty jeřabiny a borůvčí... najde se určitě mnoho způsobů, jak to vyložit.
přidáno 26.06.2014 - 10:06
...moc hezké imaginace, jen, promiň, pro kohokoli jiného než autora zcela nesrozumitelné. Proč jeřabiny, proč borůvčí, loďka, bubnování bosých nohou... nemyslím, že impresionistické básni musí být vše jasně vysvětleno, ale tohle je chaos.
přidáno 26.06.2014 - 08:11
líbí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Mýdlové sny : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vinohrad
Předchozí dílo autora : Kamínky

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2025 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming