Pro tuláka

taron:
Ač člověk naděje již vzdal,
přec zvedne se a kráčí dál,
nalézá sílu v srdci svém
porvat se s krutým údělem...

Amelie M.: snad jen poselství, že přes všechnu beznaděj jde zase dál..
děkuji.

Zaujal mě ten rozpor v ní.. "není naděje" a přesto "se vydává vstříc zítřkům".. zajímavě jsi si pohrála.. rozvíjí představivost.. pěkná je.. :)

vanovaso: nepřeskakuj.., snaž se pochopit.

taron: a tak těžko uchopitelný, díky za tvoje chlácholivá slova...ale asi nedokážu tak rychle zahodit svou minulost, jednak je tolik spjatá se současností, a jednak jsem o to pokoušela od začátku, myslela jsem , že přeskočím to hrozné období, ale nejde to , nejde, člověk si tím musí projít, snad je dobře... vlastně nic nevíme, díky

vanovaso: jdi dál...do budoucnosti, nezasloužíš si smutek, ty si zasloužíš štěstí...proto jdi a neohlížej se, až potom, pak za pár let se ohlídni, ale jen na krátko, život je krásný.

NÁDHERNÁ -- taky se toulám, s minulostí sevřenou v pěst...

Sucháč: :)))) děkuji :)

...akorát Ty anotace si jednou provždy odpusť...sakra Taron, snad si stojíš za tím, co píšeš, nebo ne?

Mně to vůbec nepřijde nedodělané...je to skvělé...

ŽblaBuňka: Yana: oslov radek: misháá: loner: kmotrov: Jiří Turner: Aidlin: Děkuji, moc děkuji, ano, uvědomuji si, stejně jako vy, že konec je jakýsi jakoby nedodělán, nebo předělán, nebo divný, ale tak to vypadlo a nechci to měnit...však víte, pravdou je, že zapracovat na tom a je to možná fakt dobrý, ale to nemůžu posoudit, já se v tom neorientuji :)
ještě jednou děkuji :)

Co nemohl uz domov snest ... Hezky Taron .. Libi ;)

už se toho zde někdo dotkl, dvě krásné básně spojené (nebo rozdělené) čímsi, co to celé dělá ještě navíc zajímavým

kmotrov: víš co, je pravda že u někoho bychom si ty verše přečetli a obdivně bychom tleskali a naší Taron si dovolíme kritizovat, ale já si myslím že to je proto že ji známe a tudíž máme pocit že si můžeme dovolit víc, každopádně jsou to verše psané srdcem, snad nejvíce ze všech lidí co znám, nevykalkulované, neumělé, neskutečně přímočaré a několikarozměrné :-)

ŽblaBuňka: ale to my také je milujeme, to jen z kamarádství si dovolujeme :-)

líbí

já to beru jak to je, je to přeci tvoje, já jsem jenom ten, co tvé verše miluje

Yana: Zaměřil bych se především na poslední strofu. Bylo myšleno kriticky, takže se schodnem.

mně naopak přijde že konec je jakoby dodělaný, takový umělý na rozdíl od naprosto přímočarého začátku, kde verš-co nemohl už domov snést-sám o sobě je dostatečně výmluvný, báseň působí rozčarovaně, smutně a má zajímavou formu

Je krásná!

Úžasný Taron.Moc se mi líbí ta melancholie v tom. :)

Velká škoda to takhle vypustit, mohla by to být top báseň. Myslím že si ji ještě celou v sobě neobjevila. Zlobím se proto na tebe. Zaměřil bych se především na poslední strofu.
Máš v sobě úžasnej básnickej potenciál.