02.04.2014 2 1519(13) 0 |
|
Jedna hodina ranní.
Víno.
Krabička cigaret.
Dvacátá cigareta.
Přesně tolik,
kolik je mi let.
Jakási zranitelnost,
pocit,
že jsem hříšník hříšníků.
Asi patřím do pekla,
za tolik
podělanejch zlozyků.
Těžké je být bojovníkem.
Válčít proti sobě sám.
Chtít zapomenout kdo jsem,
můj vlastní sebedestruktivní klam.
Nenávidím dramata,
jsem cizinec,
uprostřed davu.
Usoužená žena,
že na slabost těla
dám si kávu.
Vysmívám se sobě,
antipatie a sto klišé.
Asi patřím do jiný doby,
a co bych vlastně chtěla slyšet,
co bych vlastně chtěla slyšet??
Víno.
Krabička cigaret.
Dvacátá cigareta.
Přesně tolik,
kolik je mi let.
Jakási zranitelnost,
pocit,
že jsem hříšník hříšníků.
Asi patřím do pekla,
za tolik
podělanejch zlozyků.
Těžké je být bojovníkem.
Válčít proti sobě sám.
Chtít zapomenout kdo jsem,
můj vlastní sebedestruktivní klam.
Nenávidím dramata,
jsem cizinec,
uprostřed davu.
Usoužená žena,
že na slabost těla
dám si kávu.
Vysmívám se sobě,
antipatie a sto klišé.
Asi patřím do jiný doby,
a co bych vlastně chtěla slyšet,
co bych vlastně chtěla slyšet??
Večerní : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Nějak se mi příčí dokonalost, nevim proč.
Předchozí dílo autora : Po-koření