 30.03.2014 3 917(9) 0 |
Foukl do leknínů.
Přeji si nadechnout se pro tanec,
jako když láva lehá pod oknem
a ospalost sčítá kroužky dýmu.
Rozsvítit svícen. Rozpolcen.
Je to všechno dnes prvně za nás.
Třeseš se, ruce mi žmouláš...
Jak neobratně
krásné.
Podchytit pár centimetrů
poprašku ze smrtihlava...
"Víš, ve rtech chutná
tak romanticky trpce."
Přeji si přeskakovat z tónin
doteků i hlasů
a pro krásu skále nitro vyrvat.
Nejde to lehce,
být tvrdý muž
a romantický přitom,
byť právě romantik ti věnoval
jednu ze svých nejnovějších básní.
Ještě o tom prosím mlč.
Přeji si zabrnkat nám na vlny,
v nichž zašumíme spolu.
Být trochu zkřehlý ironik,
co se týče lásky
a najít sebe, dokud jdeš,
po boku, ne zády,
a nadechnout se v dlani,
když touha má vlasec duhový
a pouští mne viset
do křišťálových svahů, dolů.
Možná i zhasnout
ten svícen, víš
všechno je to nové
spíš pro mě
a voníš jak třemdava v odpoledním dešti,
když otřu se o tebe,
do rána spálíš
i sebe,
chci postavit na hlavu
celý prostor k bytí,
když díváš se na mě
a okolo očí vepsaný svět,
má bludičko z pomatených vojů,
o všem ti budu vyprávět.
Jak nespoutaně
krásné.
...
Slyšena vyznání
poutníkova,
než doopravdy
zhasne.
Přeji si nadechnout se pro tanec,
jako když láva lehá pod oknem
a ospalost sčítá kroužky dýmu.
Rozsvítit svícen. Rozpolcen.
Je to všechno dnes prvně za nás.
Třeseš se, ruce mi žmouláš...
Jak neobratně
krásné.
Podchytit pár centimetrů
poprašku ze smrtihlava...
"Víš, ve rtech chutná
tak romanticky trpce."
Přeji si přeskakovat z tónin
doteků i hlasů
a pro krásu skále nitro vyrvat.
Nejde to lehce,
být tvrdý muž
a romantický přitom,
byť právě romantik ti věnoval
jednu ze svých nejnovějších básní.
Ještě o tom prosím mlč.
Přeji si zabrnkat nám na vlny,
v nichž zašumíme spolu.
Být trochu zkřehlý ironik,
co se týče lásky
a najít sebe, dokud jdeš,
po boku, ne zády,
a nadechnout se v dlani,
když touha má vlasec duhový
a pouští mne viset
do křišťálových svahů, dolů.
Možná i zhasnout
ten svícen, víš
všechno je to nové
spíš pro mě
a voníš jak třemdava v odpoledním dešti,
když otřu se o tebe,
do rána spálíš
i sebe,
chci postavit na hlavu
celý prostor k bytí,
když díváš se na mě
a okolo očí vepsaný svět,
má bludičko z pomatených vojů,
o všem ti budu vyprávět.
Jak nespoutaně
krásné.
...
Slyšena vyznání
poutníkova,
než doopravdy
zhasne.
08.04.2014 - 14:01je to úžasné a zakládám. což se nestává moc často. líbí se mi, že z tvých básní cítím ten život! ta touha obrátit svět naruby, abys byla s tím, koho máš ráda. yesss
31.03.2014 - 09:33Přiznávám, že ač nerada čtu sáhodlouhé verše..ty tvoje jsem dočetla až do konce..a nelituji toho.))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Co poutník řekl bludičce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Vím
Předchozí dílo autora : Lyrické večery ponocné básnířky (1-4)
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Duše zmítaná bouří reality [17], Asinar van Martinaq [17], Burak [12], Therésia [12], Erma [11], ŠoDO [7]» řekli o sobě
samiVdavu řekl o Cecidit angelus :Pokud má někdo vůli na sobě pracovat a brát si něco z kritiky, má šanci se v psaní výrazně zlepšovat. Této autorce nemusíte mít strach říct, že se vám něco nelíbí, pokud je to racionální, na chybě zapracuje a odvděčí se vám dobrým dílem!
