přidáno 21.03.2014
hodnoceno 5
čteno 1053(8)
posláno 0
Procházím se sám na hřbitově,
který se rovná této době.
Kam se poděl z tváří smích?
Proč slzy chutnájí jako líh?
Ti, co bojovali náhle padli,
jako by jim v rukou životy zvadly.

A když se podívám kolem sebe,
tak mě na srdci kus ledu zebe.
Vidím jen zklopené hlavy,
které se mění v obrovské davy.
Davy lidí, co se jen bojí
a když mají mluvit, tak jen stojí.

Oči plné strachu,
lží, krve a prachu.
Ústa jako by byly zašitá
a v nich slova ukrytá.
Duše prázdné jako kus papíru,
který shořel jako naděje ve víru.

Nevím a nechápu, co se tady děje,
když se každý falešně směje?
Asi dělají jenom správné věci,
ale já vím, že to jsou jen kecy.
V žílách nám koluje silný jed
a tohle je pohled na z(a)tracený svět.
přidáno 25.03.2014 - 22:24
Obsahově dobré, líbí se mi název, jen škoda těch laciných rýmů, na můj v kus jejich tam až moc. Vlastně když si projedu jen rýmy, tak není ani jeden, který bych už neviděl, neslyšel. Ba naopak jsou to ty, které jsou skoro všude... proto omšelé a ohrané a jak čtu takovou báseň, tak ty rýmy mi kazí celý dojem.

Obsahově se mi to líbí, ale zpracování bych si představoval trochu sofistikovanější. Nicméně i tak jsem rád, že jsem na to narazil ;-)
přidáno 25.03.2014 - 20:57
musím říct, že tohle je povedené a to tak, že dost, už dlouho mě nějaká rýmovaná báseň takhle nezaujala. nádherně to plyne, ani jedno rytmické zakolísání, navazuje to, smysl to má taky. jen procházet se na hřbitově, zní to zvláštně, nemělo by být po hřbitově?
přidáno 25.03.2014 - 20:01
Pampeliška13: oslov radek: dekuju :)
přidáno 22.03.2014 - 14:35
líbí
přidáno 21.03.2014 - 20:21
:) Hezké dílko

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Z(a)tracený svět : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Život
Předchozí dílo autora : Konec jedné kapitoly?

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming