taková haluz z krátké dlouhé chvíle...
přidáno 05.03.2008
hodnoceno 0
čteno 1326(11)
posláno 0
sedím v koutě svojí mysli
vzpřímeně, s úšklebkem ve tváři
v osobní nádobě na nesmysli
co lidé občas si vytváří

po lokty hrabu se v myšlenkách
přehazuju je tam i zpět
jako když válím se v pomněnkách
obdivuju každý jejich květ

teď zase svíjím se v depresi
nezvaná, přišla zahalená v kápi
snažím se zahnat ty poděsy
zlé myšlenky, výčitky, chlapy

nedá se použít násilí
jak při zápase Severu s Jihem
duše jako já zbloudilý
bojují tabákem, lihem...

však slunce vyjde
/popojde maličko/
a rozplynou se mraky
/ztvrdnou játra, dotepe srdíčko/
víte co? zkuste to taky =)))

Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kdo z koho : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : V&V
Předchozí dílo autora : Podvečer

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming